1 你要张开喉咙呼叫， 不可停止； 你要提高声音， 像吹号角一样； 你要向我子民宣告他们的过犯， 向雅各家陈明他们的罪恶。

2 他们天天寻求我， 乐意明白我的道路， 好像行义的国民， 不离弃他们 神的公理； 他们向我求问公义的判语， 又喜欢亲近 神。

3 他们说： "为什么我们禁食， 你不看呢？为什么我们刻苦己身， 你不理会呢？"看哪！ 你们在禁食的日子， 仍然追求自己喜欢作的事， 欺压为你们作工的人。

4 看哪！ 你们禁食， 结果是吵闹和打架， 用凶恶的拳头打人； 你们不要像今天这样的禁食， 使你们的声音可以听闻于天上。

5 使人刻苦自己的日子， 这样的禁食是我拣选的吗？难道只是叫人垂头像一根苇子， 用麻布和炉灰铺在下面吗？你可以称这是禁食， 为耶和华所悦纳的日子吗？

6 我所拣选的禁食不是这样吗？不是要松开凶恶的锁链， 解开轭上的绳索， 使被压迫的获得自由， 折断所有的轭吗？

7 不是要把你的食物分给饥饿的人， 把流浪的穷困人接到你的家里， 见到赤身露体的， 给他衣服蔽体， 不可逃避自己的骨肉而不顾恤吗？

8 这样， 你的光就必突然发出， 像黎明的曙光， 你的伤口就必快快复原； 你的公义就必行在你的前面， 耶和华的荣耀要作你的后盾。

9 那时， 你求告， 耶和华必应允； 你呼求， 他必说： "我在这里！ "你若从你中间除掉欺压人的轭， 除去指责人的指头和恶毒的言语，

10 你的心若顾念饥饿的人， 使困苦的人得到饱足， 你的光就必在黑暗中升起来， 你的幽暗必如日中天。

11 耶和华必常常引导你， 在干旱之地使你的心灵饱足， 使你的骨头坚强有力； 你必像有水源浇灌的园子， 又像水流不绝的泉源。

12 你的子孙必重建久已荒废之处， 你必重建历代拆毁了的根基； 你要称为修补破口的人， 重修路径给人居住的人。

13 "因安息日的缘故， 你若转离你的脚步； 在我的圣日不作你喜欢作的； 你若称安息日为可喜乐的， 称耶和华的圣日为可尊重的； 你若尊重这日， 不作自己的事， 不寻求自己所喜悦的， 或不说无谓的话，

14 你就必以耶和华为乐， 我要使你乘驾地的高处， 用你祖雅各的产业喂养你。"这是耶和华亲口说的。

1 Volej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povýš hlasu svého, a oznam lidu mému převrácenost jejich, a domu Jákobovu hříchy jejich.

2 Jakkoli každého dne mne hledají, a znáti cesty mé jsou chtiví, jako by byli národ, kterýž spravedlnost činí, a soudu Boha svého neopouští. Dotazují se mne na soudy spravedlnosti, blízcí Boha býti chtějí,

3 A říkají: Proč se postíváme, poněvadž nepatříš? Trápíváme duše své, a nechceš věděti o tom? Aj, v den postu vašeho líbost provodíte, a ke všem robotám svým přísně doháníte.

4 Aj, k sváru a různici se postíváte, a abyste bili pěstí nemilostivě; nepostíte se tak dnů těch, aby slyšán byl na výsosti hlas váš.

5 Zdaliž to jest takový půst, jakýž oblibuji, a den, v němž by trápil člověk duši svou? Zdali, aby svěsil jako třtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazůveš postem a dnem vzácným Hospodinu?

6 Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli?

7 Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.

8 Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě.

9 Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: Teď jsem. Jestliže vyvržeš z prostřed sebe jho, a vztahování prstů, a mluvení nepravostí,

10 A vyleješ-li lačnému duši svou, a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech světlo tvé, a mrákota tvá bude jako poledne.

11 Nebo povede tě Hospodin ustavičně, a nasytí i v náramné sucho duši tvou, a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená, a jako pramen vod, jehož vody nevysychají.

12 A vzdělají od tebe zplození pustiny starodávní; základy od národu do pronárodu vyzdvihneš. I slouti budeš vzdělavatel zbořeniny, a napravovatel stezek k bydlení.

13 Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova:

14 Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu, a uvedu tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila.