1 锡安哪！ 起来， 发光， 因为你的光已经来到， 耶和华的荣耀已升起来照耀你。
2 看哪！ 黑暗遮盖大地， 幽暗遮蔽万民； 但耶和华要升起来照耀你， 他的荣耀要彰显在你身上。
3 万国要在你的光中行走， 列王必在你如旭日初升的光辉中行走。
4 你举目四面观看吧！ 众人都聚集， 来到你那里； 你的儿子都要从远方而来， 你的女儿都必被怀抱而来。
5 那时， 你看见了， 就必有光彩， 你的心又惊讶又宽畅； 因为大海的财富都必转来归你， 列国的财富也都归你。
6 成群的骆驼必遮盖你的地， 米甸和以法的小骆驼要盖满你的国境； 示巴的人都必带着黄金和乳香来到， 并且宣扬赞美耶和华的话。
7 基达的羊群都必聚集到你那里， 尼拜约的公羊要供你使用； 它们必献在我的祭坛上， 成为蒙悦纳的祭品。我要荣耀我荣耀的殿。
8 那些像云彩飞来， 像鸽子飞回巢里的， 是谁呢？
9 众海岛的人都必等候我， 他施的船队领先， 把你的众子， 连他们的金银， 都一起从远方带来， 都为了耶和华你的 神的名， 又为了以色列的圣者的缘故， 因为他已经荣耀了你。
10 外族人要重建你的城墙， 他们的君王都必服事你。虽然我曾经在烈怒中击打了你， 现在我却在恩典中怜悯你。
11 你的城门必常常开， 日夜都不关闭， 使人把列国的财富带来归你， 他们的君王也都被引导而来。
12 不事奉你的邦或国， 都必灭亡； 那些邦国必全然荒废。
13 黎巴嫩的荣耀必来归你， 就是松树、杉树和黄杨树， 都一起归你， 为要装饰我圣所之地， 我也要使我踏足之处得荣耀。
14 那些素来苦待你的人， 他们的子孙都必屈身来到你那里； 所有藐视你的， 都要在你的脚下跪拜； 他们要称你为耶和华的城、以色列圣者的锡安。
15 你曾经被撇弃、被憎恨， 以致无人经过你那里， 但我要使你成为永远被夸耀的， 成为万代的喜乐。
16 你要喝万国的奶， 又吮列王的乳， 这样， 你就知道我耶和华是你的拯救者， 是你的救赎主， 雅各的大能者。
17 我要带来黄金代替铜， 带来银子代替铁， 铜代替木头， 铁代替石头。我要立和平作你的官长， 立公义作你的监督。
18 在你的国中必不再听见强暴的事， 在你的境内， 也不再听到荒废和毁坏的事； 你必称你的城墙为"拯救"， 称你的城门为"赞美"。
19 白天太阳必不再作你的光， 晚上月亮也必不再发光照耀你， 耶和华却要作你永远的光， 你的 神要作你的荣耀。
20 你的太阳必不再下落， 你的月亮也必不退缩； 因为耶和华要作你永远的光， 你悲哀的日子必要终止。
21 你的人民都必成为义人， 永远得地为业； 他们是我栽种的嫩芽， 我手所作的工作， 使我得荣耀。
22 最小的要成为一族， 微弱的要成为强盛的国， 我耶和华必按着定期速速作成这事。
1 Povstaniž, zastkvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou.
2 Nebo aj, tmy přikryjí zemi, a mrákota národy, ale nad tebou vzejde Hospodin, a sláva jeho nad tebou vidína bude.
3 I budou choditi národové v světle tvém, a králové v blesku, jenž vzejde nad tebou.
4 Pozdvihni vůkol očí svých, a popatř. Všickni tito shromáždíce se, k tobě se poberou, synové tvoji zdaleka přijdou, a dcery tvé při boku tvém chovány budou.
5 Tehdáž uzříš to, a rozveselíš se, tehdáž podiví se, a rozšíří se srdce tvé; nebo se obrátí k tobě množství mořské, síla pohanů přijde k tobě.
6 Stádo velbloudů přikryje tě, a dromedáři Madianští a Efejští, všickni ti z Sáby přijdou, zlato a kadidlo přinesou, a chvály Hospodinovy zvěstovati budou.
7 Všecka stáda Cedarská shromáždí se k tobě, skopcové Nabajotští přisluhovati budou tobě, a obětováni jsouce na mém oltáři, příjemní budou. A takť dům okrasy své ozdobím.
8 I díš: Kdo jsou ti, kteříž se jako hustý oblak sletují, a jako holubice k děrám svým?
9 Na mneť zajisté ostrovové očekávají, a lodí mořské hned zdávna, aby přivedli syny tvé zdaleka, též stříbro své a zlato své s sebou, k slávě Hospodina, Boha tvého a Svatého Izraelského; nebo tě oslaví.
10 I vystavějí cizozemci zdi tvé, a králové jejich přisluhovati budou tobě, když v prchlivosti své ubiji tě, a v dobré líbeznosti své slituji se nad tebou.
11 A otevříny budou brány tvé ustavičně, ve dne ani v noci nebudou zavírány, aby přivedli k tobě sílu pohanů, i králové jejich aby přivedeni byli.
12 Národ zajisté ten a království, kteréž by nesloužilo tobě, zahyne; národové, pravím, ti docela pohubeni budou.
13 Sláva Libánská přijde k tobě, jedle, jilm, též i pušpan k ozdobě místa svatyně mé, abych místo noh svých oslavil.
14 Také přijdou k tobě s ponížením synové těch, kteříž tě trápili, a klaněti se budou k zpodku noh tvých, kteřížkoli pohrdali tebou, a nazývati tě budou městem Hospodinovým, Sionem Svatého Izraelského.
15 Místo toho, že jsi byla opuštěná a v nenávisti, tak že žádný skrze tě nechodil, způsobímť důstojnost věčnou, a veselí od národu do pronárodu.
16 Nebo ssáti budeš mléko národů, a prsy králů ssáti budeš; i poznáš, že jsem já Hospodin vysvoboditel tvůj, a vykupitel tvůj silný Jákobův.
17 Místo mědi dodávati budu zlata, a místo železa dodávati budu stříbra, a místo dříví mědi, a místo kamení železa, a představímť správce pokojné a úředníky spravedlivé.
18 Nebude více slyšáno o bezpraví v zemi tvé, o zpuštění a zhoubě na hranicích tvých, ale hlásati budeš spasení na zdech svých, a v branách svých chválu.
19 Nebudeš míti více slunce za světlo denní, a blesk měsíce nebude tě osvěcovati, ale budeť Hospodin světlem tvým věčným, a Bůh tvůj okrasou tvou.
20 Nezajdeť více slunce tvé, a měsíc tvůj neschová se, nebo Hospodin bude světlem tvým věčným, a tak dokonáni budou dnové smutku tvého.
21 Lid také tvůj, kteříž by koli byli spravedliví, na věky dědičně obdrží zemi, výstřelek štípení mého, dílo rukou mých, abych v něm oslavován byl.
22 Samotný rozmnoží se v tisíce, a nejšpatnější v národ nesčíslný, já Hospodin časem svým brzo způsobím to.