1 那些制定奸恶律例的， 和那些记录诡诈判语的， 有祸了！
2 他们想借此屈枉穷乏人的公义， 剥夺我子民中困苦人的权利， 使寡妇作了他们的掠物， 使孤儿作了他们的掳物。
3 到降罚的日子， 有灾祸从远方来到， 那时你们要怎样行呢？你们可以向谁逃奔求助呢？你们可以把你们的财宝撇在哪里呢？
4 你们只能屈身在被掳的人中间， 或是仆倒在被杀的人中间。虽然这样， 耶和华的怒气还没有转消， 他的手仍然伸出。
5 亚述啊！ 我怒气的棍子， 有祸了。他们手中拿着我忿怒的杖。
6 我要差派他去攻击一个不敬虔的国， 吩咐他去攻击我恼怒的子民， 掳去掠物， 抢夺掳物， 把他们践踏， 像街上的泥土一样。
7 但亚述并没有这样想过， 他心里也没有这样打算； 他心里倒想毁灭、剪除多国。
8 因为他说： "在我手下的众领袖不都是王吗？
9 迦勒挪不是像迦基米施吗？哈玛不是像亚珥拔吗？撒玛利亚不是像大马士革吗？
10 我的手伸展到这些充满偶像的国， 他们雕刻的像比耶路撒冷和撒玛利亚的还多。
11 我怎样对待撒玛利亚和其中的偶像， 不也照样对待耶路撒冷和其中的偶像吗？"
12 主在锡安山和耶路撒冷成全了他一切工作的时候， 他必说： 我要惩罚亚述王自大的心所结的果子， 和他眼目高傲的态度。
13 因为他说： "我靠着我手的能力和我的智慧行事， 因为我很聪明； 我挪移了列国的地界， 抢夺了他们积蓄的财宝， 并且我像个勇士般使他们的居民全都俯伏下来。
14 我的手伸到列国的财宝那里， 好像抓到鸟窝一样； 我取得了全地， 好像人拾起被弃的雀蛋； 没有动翅膀的， 没有张嘴的， 也没有鸣叫的。"
15 斧头怎可以向用斧头砍木的人自夸呢？锯子怎可以向拉锯的人自大呢？好比棍能挥动那举起棍的， 又好比杖举起那不是木头的。
16 因此， 主万军之耶和华必打发令人消瘦的病临到亚述王肥壮的军人中间， 在他的荣耀之下必燃起火焰， 如同火烧一样。
17 以色列的光必变成火， 他的圣者必成为火焰； 在一日之间把亚述王的荆棘和蒺藜焚烧与吞灭。
18 又把他树林和丰盛果园的荣美全部灭尽， 好像一个患病的人渐渐虚弱一样。
19 他林中剩下的树， 数目必定稀少， 连小孩子也能把它们的数目写下来。
20 到那日， 以色列的余民和雅各家逃脱的人， 必不再倚靠那击打他们的， 却要诚实地倚靠耶和华以色列的圣者。
21 那些余民， 就是雅各家的余民， 必回转归向大能的 神。
22 以色列啊！ 你的人民虽然像海沙那样多， 却只有余剩的人可以归回， 因为灭绝的事已经定了， 公义必如洪水泛滥。
23 主万军之耶和华必在全地之中， 作成已定的毁灭之事。
24 因此， 主万军之耶和华这样说： "我的子民、锡安的居民哪！ 亚述人虽然用棍击打你们， 又像埃及一样举杖攻击你们， 你们却不要怕他们。
25 因为还有短暂的时候， 我向你们发的恼怒就要完结， 我的怒气要转向他们， 使他们灭亡。"
26 万军之耶和华必兴起鞭子攻击他们， 好像在俄立磐石那里击杀米甸人一样； 他的杖要伸到海上， 他必把杖举起， 像在埃及一样。
27 到那日， 亚述人的重压必从你们的肩头上挪开， 他们的轭必离开你们的颈项； 那轭必因肥壮的缘故折断。
28 亚述人来到亚叶， 经过米矶仑； 在密抹存放军队行装。
29 他们过了隘口， 在迦巴住宿； 拉玛人战兢， 扫罗的基比亚人逃跑。
30 迦琳的居民哪， 高声叫喊吧！ 莱煞人和可怜的亚拿突啊， 留心听吧！
31 玛得米那人逃跑， 基柄的居民避难。
32 就在今日， 亚述王要停留在挪伯； 他要挥拳攻击锡安居民（"居民"原文作"女子"）的山， 就是耶路撒冷的山。
33 看哪！ 主万军之耶和华在可怕的震撼声中， 把树枝削去； 身量高的必被砍下， 高大的必被伐倒。
34 树林中的密丛， 他必用铁器砍下； 黎巴嫩的树木必被大能者伐倒。
1 Běda těm, kteříž ustanovují práva nepravá, a spisovatelům, kteříž těžkosti spisují,
2 Aby odstrkovali nuzné od soudu, a vydírali spravedlnost chudých lidu mého, vdovy aby byly kořist jejich, a sirotky aby loupili.
3 I což učiníte v den navštívení a zpuštění, kteréž zdaleka přijde? K komu se o pomoc utečete? A kde zanecháte slávy své,
4 By nemusila skloniti se mezi vězni, a mezi zbitými klesnouti? Ve všem tom neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
5 Běda Assurovi, metle hněvu mého, ačkoli hůl rozhněvání mého jest v rukou jeho,
6 A na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti, a položil jej v pošlapání jako bláto na ulicích.
7 Ale on ne tak se bude domnívati, ani srdce jeho tak mysliti bude; nebo srdce jeho jest hubiti a pléniti národy mnohé.
8 Nebo řekne: Zdaliž knížata má nejsou také i králové?
9 Zdaliž jako Charkemis není Chalno? Zdali není jako Arfad Emat? Zdali není jako Damašek Samaří?
10 Jakož nalezla ruka má království bohů, ješto rytiny jejich byly nad Jeruzalémských a Samařských,
11 Zdaliž jako jsem učinil Samaří a modlám jeho, tak neučiním Jeruzalému a obrazům jeho?
12 I staneť se, když dokoná Pán všecko dílo své na hoře Sion a v Jeruzalémě, že navštívím ovoce pyšného srdce krále Assyrského, a nádhernost vysokých očí jeho.
13 Nebo řekne: V síle ruky své to jsem vykonal, a v moudrosti své; nebo jsem rozumný byl, a odjal jsem meze národů, a poklady jejich jsem vzebral, a strhl jsem dolů, jako mocný, obyvatele.
14 Anobrž jako hnízdo nalezla ruka má zboží národů, a jako zbírána bývají vejce opuštěná, tak všecku zemi já jsem sebral, aniž byl, kdo by křídlem hnul, aneb otevřel ústa a siptěl.
15 Zdaliž se bude sekera velebiti nad toho, kdož ní seká? Zdaliž se honositi bude pila nad toho, kdož ní tře? Jako by se zpínala metla proti tomu, kdož by ji zdvihl; jako by se chlubila hůl, že není dřevem.
16 Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň.
17 Nebo světlo Izraelovo bude ohněm, a Svatý jeho plamenem, i spálí a sžíře trní i bodláčí jeho jednoho dne.
18 Též spanilost lesu jeho, i úrodných polí jeho, od duše až do těla, všecko vyhubí. I stane se, že předěšený jsa, bude utíkati.
19 A pozůstalého dříví lesu jeho malý počet bude, tak že by je mohlo dítě popsati.
20 I stane se v ten den, nebudou více ostatkové Izraelští a pozůstalí z domu Jákobova zpoléhati na toho, kdož je tepe, ale zpoléhati budou na Hospodina, Svatého Izraelského v pravdě.
21 Ostatkové obrátí se, ostatkové Jákobovi k Bohu silnému, reku udatnému.
22 Nebo byť bylo lidu tvého, Izraeli, jako písku mořského, ostatkové jeho obrátí se. Pohubení uložené rozhojní spravedlnost.
23 Pohubení, pravím, a to jisté, Pán, Hospodin zástupů, učiní u prostřed vší této země.
24 Protož takto praví Pán, Hospodin zástupů: Neboj se Assyrského, lide můj, kterýž přebýváš na Sionu. Prutem umrská tě, a holí svou opřáhne na tebe na cestě Egyptské.
25 Po maličkém zajisté času dokoná se hněv a prchlivost má k vyhlazení jich.
26 Nebo vzbudí na něj Hospodin zástupů bič, jako porážku Madianských na skále Goréb, a jakož pozdvihl holi své na moře, tak jí pozdvihne na něj, na cestě Egyptské.
27 I stane se v ten den, že složeno bude břímě jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od přítomnosti pomazaného.
28 Přitáhne do Aiat, přejde přes Migron, v Michmas složí nádobí svá.
29 Projdou průchod, v Gabaa budou míti hospodu k přenocování; ulekne se Ráma, Gabaa Saulovo uteče.
30 Naříkej hlasem svým, město Gallim, ať se slyší v Lais: Ach, ubohá Anatot.
31 Pohne se Madmena, obyvatelé Gábim schopí se.
32 Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému.
33 Aj, Panovník Hospodin zástupů oklestí vší silou ratolesti, ty pak, kteříž jsou vysokého zrostu, podetne; i budou vysocí sníženi.
34 Vyseká též houšť lesů sekerou, i Libán od velikomocného padne.