1 众海岛啊！ 你们要听我的话。远方的万族啊！ 你们要留心听。我在母胎的时候， 耶和华就呼召了我； 我出母腹的时候， 他就提了我的名。

2 他使我的口如快刀， 把我藏在他手的阴影之下； 他又使我成为磨亮的箭， 把我藏在他的箭袋里。

3 他对我说： "你是我的仆人以色列， 我要借着你得荣耀。"

4 但我说： "我劳碌是徒然的； 我用尽气力， 是虚无虚空的； 然而我当得的公理是在耶和华那里， 我的赏赐是在我的 神那里。"

5 现在， 耶和华说： （他自我还在母胎的时候， 就造了我作他的仆人， 好使雅各回转归向他， 使以色列可以聚集到他那里； 我在耶和华眼中被看为尊贵， 我的 神是我的力量。）

6 "你作我的仆人， 使雅各众支派复兴， 使以色列中得保全的归回， 只是小事， 我还要使你作列国的光， 使我的救恩传到地极。"

7 以色列的救赎主， 以色列的圣者耶和华， 对那被人藐视的、被本国憎恶的、被统治者奴役的， 这样说： "君王看见了， 就必起立， 领袖看见了， 也要下拜， 都因信实的耶和华， 就是拣选了你的、以色列的圣者的缘故。"

8 耶和华这样说： "在悦纳的时候， 我应允了你， 在拯救的日子， 我帮助了你； 我要保护你， 使你作人民的中保， 复兴那地， 使人承受荒凉之地作产业，

9 对那些被囚的说： ‘你们出来吧！ ’对那些在黑暗中的人说： ‘你们现身吧！ ’他们沿途必得喂养， 一切光秃的高处必成为他们的草场。

10 他们必不饥饿， 也不口渴， 炎热和太阳必不伤害他们， 因为那怜悯他们的， 要引领他们， 带领他们到水泉的旁边。

11 我必使我的众山成为道路， 我的大道都必被修高。

12 看哪！ 有些人从远方而来； 看哪！ 有些从北方， 从西方而来， 还有些从色尼姆地而来。"

13 诸天哪！ 你们要欢呼。大地啊！ 你当快乐。众山啊！ 你们要发声欢呼。因为耶和华已经安慰了他的子民， 也必怜悯他受困苦的人。

14 但锡安说： "耶和华离弃了我， 我的主忘记了我。"

15 妇人怎能忘记她吃奶的婴孩， 不怜悯她亲生的儿子呢？即使她们可能忘记， 我也不会忘记你。

16 看哪！ 我已经把你刻在我的掌上； 你的城墙常常在我面前。

17 重建你的要急速归回， 那些毁坏你的和那些使你荒废的， 都必离你而去。

18 你举目向四周观看吧！ 他们都集合到你那里来。耶和华说： "我指着我的永生起誓， 你要披戴他们， 如同披戴装饰品； 你要以他们作华带束腰， 像新妇一样。

19 至于你那些被毁坏荒废之处和你那些被拆毁之地， 现在给众人居住必显为太狭窄了， 那些吞灭你的都必远离你。

20 你丧子以后所生的儿女还要说给你听， 说： ‘这地方给我居住太狭窄了； 求你给我预备地方居住吧！ ’

21 那时你心里必说： ‘我既丧子， 又不能生育； 我是被掳的， 又是被放逐在外的， 谁给我生了这些孩子呢？谁把这些孩子养大呢？看哪！ 我独自一人被撇下， 这些孩子是从哪里来的呢？’"

22 主耶和华这样说： "看哪！ 我必向列国举手， 我要向万民竖立我的旗帜； 他们要把你的儿子都抱在怀中带来， 把你的女儿都放在肩上背来。

23 列国的君王要作你的养父， 他们的王后必作你的保姆； 他们必脸伏于地向你下拜， 舐你脚上的尘土。那么， 你就知道我是耶和华， 那些仰望我的决不会羞愧。"

24 被抢去的怎能从勇士手中夺回呢？被俘掳的怎能从强暴者的手里救出来呢？

25 但耶和华这样说： "就是勇士所俘掳的， 也可以夺回， 强暴者所抢去的， 也可以救出来； 与你相争的， 我必与他们相争； 你的儿女， 我却要拯救。

26 我要使那些欺压你的人， 吃自己的肉； 他们必喝自己的血醉倒， 好像喝了甜酒一样； 那么所有的人都必知道， 我耶和华是你的拯救者， 是你的救赎主， 是雅各的大能者。"

1 Poslouchejte mne ostrovové, a pozorujte národové dalecí: Hospodin hned z života povolal mne, od života matky mé v pamět uvedl jméno mé,

2 A učinil ústa má podobná meči ostrému. V stínu ruky své skryl mne, a učiniv ze mne střelu vypulerovanou, v toule svém schoval mne.

3 A řekl mi: Služebník můj jsi, v Izraeli skrze tebe oslaven budu.

4 Já pak řekl jsem: Nadarmo jsem pracoval, daremně a marně sílu svou jsem strávil. Ale však soud můj jestiť u Hospodina, a práce má u Boha mého.

5 A nyní dí Hospodin, kterýž mne sformoval hned od života za služebníka svého, abych zase přivedl k němu Jákoba; (byť pak i nebyl sebrán Izrael, slávu však mám před očima Hospodinovýma; nebo Bůh můj jest síla má);

6 I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.

7 Toto praví Hospodin vykupitel Izraelův, Svatý jeho, tomu, jímž pohrdá každý, a jehož sobě oškliví národové, služebníku panujících: Králové, vidouce tě, povstanou, a knížata klaněti se budou pro Hospodina, kterýž věrný jest, Svatého Izraelského, jenž tě vyvolil.

8 Toto praví Hospodin: V čas milosti vyslyším tě, a ve dni spasení spomohu tobě. Nadto ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, abys utvrdil zemi, a v dědictví uvedl dědictví zpuštěná;

9 Abys řekl vězňům: Vyjděte, těm, kteříž jsou ve tmách: Zjevte se. I budou se pásti podlé cest, a na všech místech vysokých bude pastva jejich.

10 Nebudou lačněti ani žízniti, nebude na ně bíti horko ani slunce; nebo slitovník jejich zprovodí je, a podlé pramenů vod povede je.

11 Přes to způsobím na všech horách svých cesty, a silnice mé vyvýšeny budou.

12 Aj, tito zdaleka přijdou, aj, onino od půlnoci a od moře, a jiní z země Sinim.

13 Prozpěvujte nebesa, a plésej země, a zvučně prokřikujte hory; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, a nad chudými svými slitoval se.

14 Ale řekl Sion: Opustiltě mne Hospodin, a Pán zapomenul se na mne.

15 I zdaliž se může zapomenouti žena nad nemluvňátkem svým, aby se neslitovala nad plodem života svého? A byť se pak ony zapomněly, já však nezapomenu se na tě.

16 Aj, na dlaních vyryl jsem tě, zdi tvé jsou vždycky přede mnou.

17 Pospíšíť k tobě synové tvoji, ti pak, kteříž tě bořili a kazili, odejdou od tebe.

18 Pozdvihni vůkol očí svých, a pohleď, všickni ti shromáždíce se, přijdou k tobě. Živť jsem já, praví Hospodin, že se jimi všemi jako okrasou přioděješ, a otočíš se jimi jako halží nevěsta,

19 Proto že pustiny tvé, a pouště tvé, a zbořeniny země tvé že tehdáž těsné budou, příčinou obyvatelů, když vzdáleni budou ti, kteříž tě zžírali;

20 Tak že řeknou před tebou synové siroby tvé: Těsné mi jest toto místo, ustup mi, abych bydliti mohl.

21 I díš v srdci svém: Kdo mi naplodil těchto? Nebo jsem já byla osiřelá a osamělá, sem i tam přecházející a odcházející. Tyto, pravím, kdo vychoval? Aj, pozůstala jsem byla sama jediná. Kdež tito byli?

22 Toto praví Panovník Hospodin: Aj, já pozdvihnu k národům ruky své, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou, aby přinesli syny tvé na rukou, a dcery tvé aby na plecech neseny byly.

23 I budou králové pěstounové tvoji, a královny jejich chovačky tvé. Tváří k zemi skláněti se budou před tebou, a prach noh tvých lízati budou, a poznáš, že jsem já Hospodin, a že nebývají zahanbeni, kteříž na mne očekávají.

24 Ale díš: Zdaliž odjato bude reku udatnému to, což uchvátil? A zdaž zajatý lid spravedlivého vyproštěn bude?

25 Anobrž tak praví Hospodin: I zajatý lid reku udatnému odjat bude, a to, což uchvátil násilník, vyproštěno bude; nebo s tím, kterýž se s tebou nesnadní, já se nesnadniti budu, a syny tvé já vysvobodím.

26 A nakrmím ty, kteříž tě utiskují, vlastním masem jejich, a jako mstem krví svou se zpijí. I poznáť všeliké tělo, že já Hospodin jsem spasitel tvůj, a vykupitel tvůj Bůh silný Jákobův.