1 那时， 希西家患了重病， 快要死去。亚摩斯的儿子以赛亚先知来见他， 对他说： "耶和华这样说： ‘你要把你的家整顿妥当， 因为你快要死去， 不能存活。’"

2 希西家就转脸向墙， 对耶和华祷告、

3 说： "耶和华啊！ 求你记念我在你面前怎样诚诚实实、以纯全的心来行事， 又作你眼中看为善的事。"然后， 希西家就痛哭起来。

4 耶和华的话临到以赛亚说：

5 "你去告诉希西家： ‘耶和华你祖先大卫的 神这样说： 我听见了你的祷告， 看见了你的眼泪； 看哪！ 我必在你的寿数上加添十五年。

6 我必救你和这城脱离亚述王的手； 我必保护这城。’

7 以下就是耶和华给你的兆头， 为要证明耶和华必成全他所说过的。

8 看哪！ 我要使亚哈斯日晷上那向前进的日影往后退十度。"于是那向前进的日影， 果然在日晷上往后退了十度。

9 犹大王希西家从病患中痊愈以后， 就写了这诗：

10 我曾说： 在我盛年之际， 我竟要进入阴间之门； 我余剩的年日， 竟被夺去。

11 我曾说： 在活人之地， 我必不得见耶和华； 在世间的居民中， 我必不再见到任何人。

12 我的住处被拔起， 迁离了我， 像牧人的帐棚一样； 我卷起我的性命， 像织布的卷布一样； 他把我从机头剪断； 一日之间， 他必使我生命终结。

13 我不断哀叹， 直到早晨， 他像狮子一般， 折断我所有的骨头； 一日之间， 他必使我生命终结。

14 我像燕子呻吟， 像白鹤鸣叫， 又像鸽子哀鸣。我的眼睛因仰望高处而疲倦； 耶和华啊！ 我受欺压， 求你作我的保障。

15 我可说什么呢？他应许我的， 已给我成全了； 因我的心曾受过苦楚， 所以我要谨慎地度我所有的年日。

16 主啊！ 人活着是在于这些， 我的灵存活， 也在于这些。所以求你使我恢复健康， 使我存活。

17 看哪！ 我受尽苦楚， 为要使我得平安； 你保全我的性命， 脱离毁灭的坑， 因为你把我的一切罪都丢在你的背后。

18 阴间不能称谢你， 死亡不能赞美你， 下坑的人都不能仰望你的信实。

19 只有活人才能称谢你， 像我今日一样； 作父亲的， 要让儿女知道你的信实。

20 耶和华必拯救我， 因此我们要一生一世在耶和华的殿中， 用丝弦的乐器弹奏我的诗歌。

21 以赛亚说： "叫人拿一块无花果饼来， 贴在疮上， 王就必痊愈。"

22 希西家问： "我能上耶和华的殿去， 有什么兆头呢？"

1 V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův, prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.

2 I obrátil Ezechiáš tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu.

3 A řekl: Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.

4 Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Izaiášovi, řkoucí:

5 Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé; aj, já přidám ke dnům tvým patnácte let.

6 A z ruky krále Assyrského vysvobodím tě i město toto, a chrániti budu města tohoto.

7 A toto budeš míti znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil:

8 Aj, já navrátím zpátkem stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, o deset stupňů. I navrátilo se slunce o deset stupňů, po týchž stupních, po nichž bylo sešlo.

9 Zapsání Ezechiáše krále Judského, když nemocen byl, a ozdravěl po nemoci své:

10 Jáť jsem byl řekl v přestřižení dnů svých, že vejdu do bran hrobu, zbaven budu ostatku let svých.

11 Řekl jsem byl, že neuzřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, nebudu vídati člověka více mezi přebývajícími na světě.

12 Přebývání mé pomíjí, a stěhuje se ode mne jako stánek pastýřský; přestřihl jsem jako tkadlec život svůj, od třísní odřeže mne. Dnes dříve než noc přijde, učiníš mi konec.

13 Předkládal jsem sobě v jitře, že jako lev tak potře všecky kosti mé, dnes dříve než noc přijde, že mi učiníš konec.

14 Jako řeřáb a vlaštovice pištěl jsem, lkal jsem jako holubice, oči mé zhůru pozdvižené byly. Pane, násilé trpím, ó prodliž mi života.

15 Ale coť mám více mluviti? I předpověděl mi, i učinil, že živ pobudu mimo všecka léta svá po hořkosti duše své.

16 Pane, kdo po nich i v nich živi budou, všechněm znám bude život dýchání mého, žes mi zdraví navrátil, a mne při životu zachoval.

17 Aj, v čas pokoje potkala mne byla hořkost nejhořčejší, ale tobě zalíbilo se vytrhnouti duši mou z propasti zkažení, proto že jsi zavrhl za hřbet svůj všecky hříchy mé.

18 Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt tě chválí, aniž očekávají ti, jenž do jámy sstupují, pravdy tvé.

19 Ale živý, živý, tenť oslavovati bude tebe, jako já dnes, a otec synům v známost uvodí pravdu tvou.

20 Hospodin vysvobodil mne, a protož písně mé zpívati budeme po všecky dny života našeho v domě Hospodinově.

21 Řekl pak byl Izaiáš: Nechať vezmou hrudu suchých fíků, a přiloží na vřed, a zdráv bude.

22 I řekl byl Ezechiáš: Jaké jest znamení, že vstoupím do domu Hospodinova?