1 没有求问我的， 我让他们寻着； 没有寻找我的， 我让他们遇见。没有呼求我名的国， 我对他们说： "我在这里！ 我在这里！ "
2 我整天向着悖逆的子民伸开双手， 他们随着自己的意念行不善的道。
3 这人民常常当面惹我发怒， 在园中献祭， 在砖坛上烧香，
4 坐在坟墓之间， 在隐密处过夜， 吃猪肉， 他们的器皿中有不洁之物作的汤，
5 并且对人说： "你站远一点！ 不要挨近我， 因为我会使你圣洁。"主说： "这些人是我鼻中的烟， 是整天烧着的火。
6 看哪！ 这都写在我面前， 我必不缄默不言， 我非报应不可， 我必报应在他们的怀中。
7 我要同时报应你们的罪孽和你们列祖的罪孽， 这是耶和华说的， 因为他们曾在山上烧过香， 在冈陵上讥笑过我， 我必把他们以前所行的量在他们的怀中。"
8 耶和华这样说： "人怎样发现累累葡萄中有新酒的时候， 就说： ‘不要毁灭它， 因为有好处在里面’， 我因我的众仆人的缘故也必照样而行， 不把它们全都毁灭。
9 我要从雅各中领出后裔， 从犹大中领出承受我众山的； 我拣选的人必承受那地为业， 我的众仆人必在那里居住。
10 沙仑平原必成为羊群的牧场， 亚割谷要成为牛群躺卧之处， 都为那些寻求我的子民所得。
11 "但至于你们， 你们这些离弃耶和华的， 忘记我的圣山的， 为迦得神摆设筵席的， 给弥尼神盛满调和之酒的，
12 我要命定你们归在刀下， 你们众人都要屈身被杀； 因为我呼唤， 你们不回答； 我说话， 你们都不听。反倒行我眼中看为恶的事， 拣选我不喜悦的事。"
13 因此主耶和华这样说： "看哪！ 我的众仆人必有吃的， 你们却要饥饿； 看哪！ 我的仆人必有喝的， 你们却要口渴； 看哪！ 我的仆人必要欢喜， 你们却要蒙羞；
14 看哪！ 我的仆人必因心里高兴而欢呼， 你们却要因心中伤痛而哀叫， 因灵里破碎而哀号。
15 你们必留下自己的名， 作我选民的咒语； 主耶和华必杀死你们， 必用另外的名去称呼他自己的仆人。
16 所以， 在地上为自己求福的， 必凭着真实的 神求福； 在地上起誓的， 必凭着真实的 神起誓。因为先前的患难都已经被人忘记了， 也从我的眼前隐藏了。
17 "看哪！ 我要创造新天新地； 先前的事不再被人记念， 也不再涌上心头了。
18 你们要因我所创造的永远欢喜快乐； 因为我创造耶路撒冷成为快乐， 使她的居民欢乐。
19 我必因耶路撒冷快乐， 因我的子民欢喜； 他们中间必不再听到哭泣的声音， 也不再听到哀号的声音。
20 那里必再没有数日夭折的婴孩， 也没有不满寿数的老人； 因为百岁而死的人， 仍算是年轻人； 有活不到百岁而死的人算是被咒诅的。
21 他们必建造房屋， 住在其中； 他们必栽种葡萄园， 吃其中的果子。
22 他们不建造由别人来居住的房屋； 他们不栽种由别人来享用的葡萄园； 因为我的子民的日子必像树木的日子； 我的选民必充分享用他们亲手作工得来的。
23 他们必不徒然劳碌， 他们生孩子不再受惊吓， 因为他们都是蒙耶和华赐福的后裔， 他们的子孙也跟他们一样。
24 那时， 他们还未呼求， 我就应允， 他们还在说话， 我就垂听。
25 豺狼必与羊羔在一起吃东西， 狮子要像牛一样吃草， 蛇必以尘土为食物。在我圣山的各处， 它们都必不作恶， 也不害物； 这是耶和华说的。"
1 Dal jsem se najíti těm, kteříž se na mne neptávali, nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali, a národu, kterýž se nenazýval jménem mým, řekl jsem: Teď jsem, teď jsem.
2 Rozprostíral jsem ruce své na každý den k lidu zpurnému, kteříž chodí cestou nedobrou za myšlénkami svými,
3 K lidu, kteříž zjevně popouzejí mne ustavičně, obětujíce v zahradách, a kadíce na cihlách,
4 Kteříž sedají při hrobích, a při svých modlách nocují, kteříž jedí maso sviňské, a polívku nečistého z nádob svých,
5 Říkajíce: Táhni preč, nepřistupuj ke mně, nebo světější jsem nežli ty. Tiť jsou dymem v chřípích mých a ohněm hořícím přes celý den.
6 Aj, zapsáno jest to přede mnou: Nebuduť mlčeti, nýbrž nahradím a odplatím do lůna jejich,
7 Za nepravosti vaše, a spolu za nepravosti otců vašich, praví Hospodin, kteříž kadívali na horách, a na pahrbcích v lehkost uvodili mne; pročež odměřím za dílo jejich předešlé do lůna jejich.
8 Takto praví Hospodin: Jako někdo nalezna víno v hroznu, i řekl by: Nekaz ho, proto že požehnání jest v něm, tak i já učiním pro služebníky své, že nevyhladím všech těchto.
9 Nebo vyvedu z Jákoba símě, a z Judy toho, kterýž by dědičně obdržel hory mé, i budou ji dědičně držeti vyvolení moji, a služebníci moji bydliti budou tam.
10 Lid pak můj, kteříž by mne hledali,budou míti Sáron za pastviště ovcím, a údolí Achor za odpočivadlo skotům.
11 Ale vás, kteříž opouštíte Hospodina, kteříž se zapomínáte na horu svatosti mé, kteříž strojíte vojsku tomu stůl, a kteříž vykonáváte tomu počtu oběti,
12 Vás, pravím, sečtu pod meč, tak že všickni vy k zabití na kolena padati budete, proto že, když jsem volal, neohlásili jste se, mluvil jsem, a neslyšeli jste, ale činili jste to, což zlého jest před očima mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili jste.
13 A protož takto dí Panovník Hospodin: Aj, služebníci moji jísti budou, vy pak hlad trpěti budete: aj, služebníci moji píti budou, vy pak žízniti budete; aj, služebníci moji veseliti se budou, vy pak zahanbeni budete.
14 Aj, služebníci moji prozpěvovati budou pro radost srdce, vy pak křičeti budete pro bolest srdce, a pro setření ducha kvíliti budete,
15 A zanecháte jména svého k proklínání vyvoleným mým, když vás pomorduje Panovník Hospodin, služebníky pak své nazůve jménem jiným.
16 Ten, kterýž bude sobě požehnání dávati na zemi, požehnání dávati sobě bude v Bohu pravém, a kdož přisahati bude na zemi, přisahati bude skrze Boha pravého; v zapomenutí zajisté dána budou ta ssoužení první, a budou skryta od očí mých.
17 Nebo aj, já stvořím nebesa nová a zemi novou, a nebudou připomínány první věci, aniž vstoupí na srdce.
18 Anobrž radujte se a veselte se na věky věků z toho, což já stvořím; nebo aj, já stvořím Jeruzalém k plésání, a lid jeho k radosti.
19 I já plésati budu v Jeruzalémě, a radovati se v lidu svém, aniž se více bude slýchati v něm hlasu pláče, aneb hlasu křiku.
20 Nebude tam více žádného v věku dětinském, ani starce, kterýž by dnů svých nevyplnil; nebo dítě ve stu letech umře, hříšníku pak, by došel i sta let, zlořečeno bude.
21 Nastavějí též domů, a bydliti budou v nich, i vinice štěpovati budou, a jísti budou ovoce jejich.
22 Nebudou stavěti tak, aby jiný bydlil, nebudou štěpovati, aby jiný jedl; nebo jako dnové dřeva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých do zvetšení užívati budou vyvolení moji.
23 Nebudouť pracovati nadarmo, aniž ploditi budou k strachu; nebo budou símě požehnaných od Hospodina, i potomkové jejich s nimi.
24 Nadto stane se, že prvé než volati budou, já se ohlásím; ještě mluviti budou, a já vyslyším.
25 Vlk s beránkem budou se pásti spolu, a lev jako vůl bude jísti plevy, hadu pak za pokrm bude prach. Neuškodíť, aniž zahubí na vší mé hoře svaté, praví Hospodin.