1 我要为我所爱的唱歌， 这歌是关于他的葡萄园： 我所爱的人有一个葡萄园， 在肥美的山冈上。
2 他把园子周围的泥土挖松了， 捡去石头， 栽种了上好的葡萄树； 在园中建造了一座守望楼， 又凿了一个榨酒池。他期望结出好葡萄， 却结出野葡萄。
3 耶路撒冷的居民和犹大人哪！ 现在请你们在我与我的葡萄园之间断定是非吧！
4 我为我的葡萄园所作的以外， 还有什么要作的呢？我期望它结出好葡萄， 它为什么倒结出野葡萄呢？
5 现在我告诉你们， 我要怎样处理我的葡萄园： 我要把它的篱笆撤去， 使它被吞灭； 我要把它的围墙拆毁， 使它被践踏。
6 我要使它荒废， 不再修剪， 也不再耕耘， 荆棘和蒺藜却要长起来； 我也要吩咐云不再降雨在园子上。
7 因为万军之耶和华的葡萄园就是以色列家， 他喜悦的树就是犹大人； 他期望的是公平， 但看到的只是流血的事； 他期望的是公义， 听到的只是哀叫声。
8 那些使房屋连接房屋， 使田地连接田地， 以致不留余地的人， 有祸了！ 你们只可以独居在境内。
9 我听闻万军之耶和华说： "必有许多房屋变成荒凉， 甚至那些又大又美的房屋也没有人居住。
10 十公顷葡萄园只出二十二公升酒； 二百二十公升谷种只结二十二公升粮食。"
11 那些清早起来， 追求浓酒， 留连到晚上， 以致因酒发烧的人， 有祸了！
12 在他们的筵席上， 有琴、瑟、手鼓、笛和酒， 但他们不理耶和华的作为， 也不留心他手所作的。
13 所以我的人民因无知被掳去； 他们的尊贵人十分饥饿； 他们的群众极其干渴。
14 故此， 阴间扩张它的咽喉， 张大它的口， 没有限量； 耶路撒冷城的荣耀、群众、喧嚷的人和在城中作乐的人， 都要下到阴间。
15 卑贱人俯首， 尊贵人降卑， 眼目高傲的也降卑。
16 唯独万军之耶和华， 因公平被高举； 至圣的 神， 因公义显为圣。
17 那时羊羔必来吃草， 像在自己的草场一样； 富裕者的荒场被寄居者随意吃用。
18 那些人虚假的绳索牵引罪孽， 又像用车绳拉罪恶的人， 有祸了！
19 他们说： "愿他赶快、迅速地成就他的作为， 给我们看看！ 愿以色列的圣者所计划的临近！ 愿它来到， 好让我们知道！ "
20 那些称恶为善， 称善为恶， 以暗为光， 以光为暗， 以苦为甜， 以甜为苦的人， 有祸了！
21 那些自以为有智慧， 自视为聪明的人， 有祸了！
22 那些勇于喝酒， 又精于调和浓酒的人， 有祸了！
23 他们因受了贿赂， 就称恶人为义； 却把义人的权益夺去。
24 因此， 火舌怎样吞灭碎秸， 干草怎样落在火焰之中， 照样， 他们的根必像腐朽之物， 他们的花必像尘土飞扬； 因为他们弃绝万军之耶和华的训诲， 藐视以色列圣者的话。
25 所以耶和华的怒气向他的子民发作， 他伸出手来击打他们， 群山都震动， 他们的尸体在街上好像粪土， 虽然这样， 他的怒气还未转消， 他的手仍然伸出。
26 他必竖立旗帜， 招一国的人从远方而来， 发出哨声把他们从地极召来； 看！ 他们必急速快奔而来。
27 他们当中没有疲倦的， 没有绊倒的， 没有打盹的， 也没有睡觉的； 他们的腰带没有放松， 鞋带也没有折断。
28 他们的箭锐利， 所有的弓都上了弦； 他们的马蹄看来像火石， 车辆似旋风。
29 他们的吼叫像母狮， 他们的咆哮如幼狮； 他们咆哮， 攫取猎物， 把它叼去， 无人援救。
30 到那日， 他们要向以色列人咆哮， 像海浪的澎湃声一样； 人若望着这地， 就只见黑暗与灾难； 光在云中也成了黑暗。
1 Zpívati již budu milému svému píseň milého svého o vinici jeho: Vinici má milý můj na vrchu úrodném.
2 Kterouž ohradil, a kamení z ní vybral, a vysadil ji vinným kmenem výborným, a ustavěl věži u prostřed ní, také i pres udělal v ní, a očekával, aby nesla hrozny, ale vydala plané víno.
3 Nyní tedy, obyvatelé Jeruzalémští a muži Judští, suďte medle mezi mnou a vinicí mou.
4 Což ještě činěno býti mělo vinici mé, ješto bych jí neučinil? Proč, když jsem očekával, aby nesla hrozny, plodila plané víno?
5 A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání.
6 Zapustím ji, nebude řezána, ani kopána, i vzroste na ní bodláčí a trní; oblakům také zapovím, aby nevydávali více na ni deště.
7 Vinice zajisté Hospodina zástupů dům Izraelský jest, a muži Judští révové milí jemu. Očekával pak soudu, a aj, nátisk; spravedlnosti, a aj, křik.
8 Běda vám, kteříž připojujete dům k domu, a pole s polem spojujete, tak že místa jiným není, jako byste sami rozsazeni byli k přebývání u prostřed země.
9 V uši mé řekl Hospodin zástupů: Jistě žeť domové mnozí zpustnou, velicí a krásní bez obyvatele budou.
10 Nadto deset dílců viničných vydá láhvici jednu, a semena chomer vydá efi.
11 Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje.
12 A harfa, loutna a buben, a píšťalka,a víno bývá na hodech jejich; na skutky pak Hospodinovy nehledí, a díla rukou jeho nespatřují.
13 Protož v zajetí půjde lid můj, nebo jest bez umění; a slavní jeho budou hladovití, a množství jeho žízní usvadne.
14 Pročež rozšířilo i peklo hrdlo své, a rozedřelo nad míru ústa svá, i sstoupí do něho slavní její a množství její, i hluk její, i ti, kteříž se veselí v ní.
15 A tak sehnut bude člověk, a ponížen muž, a oči pyšných sníženy budou,
16 Hospodin pak zástupů vyvýšen bude v soudu, a Bůh silný a svatý ukáže se svatý v spravedlnosti.
17 I pásti se budou beránkové podlé obyčeje svého, a ostatky těch tučných, navrátíce se, jísti budou.
18 Běda těm, kteříž táhnou nepravost za provazy marnosti, a jako provazem u vozu hřích;
19 Kteříž říkají: Nechať pospíší, a nemešká dílem svým, abychom viděli, a nechať se přiblíží, a přijde rada toho Svatého Izraelského, abychom zvěděli.
20 Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké.
21 Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.
22 Běda těm, kteříž jsou silní ku pití vína, a muži udatní k smíšení nápoje opojného;
23 Kteříž ospravedlňují bezbožného pro dary, spravedlnost pak spravedlivých odjímají od nich.
24 Z té příčiny, jakož plamen ohně zžírá strniště, a plevy plamen v nic obrací, tak kořen jejich bude jako shnilina, a květ jejich jako prach vzejde; nebo zavrhli zákon Hospodina zástupů, a řečí svatého Izraelského pohrdli.
25 Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáh ruku svou na něj, porazil jej, tak že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich jako hnůj u prostřed ulic. V tom však ve všem neodvrátila se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho jest vztažená.
26 Nebo vyzdvihne korouhev národu dalekému, a zahvízdne naň od končin země, a aj, rychle a prudce přijde.
27 Žádného ustalého ani klesajícího nebude mezi nimi; nebude dřímati ani spáti, aniž se rozepne pás bedr jeho, aniž se strhá řemen obuví jeho.
28 Střely jeho ostré, a všecka lučiště jeho natažená; kopyta koňů jeho jako škřemen souzena budou, a kola jeho jako vichřice.
29 Řvání jeho jako řvání lva, a řváti bude jako lvíčata; a mumlati bude, a pochytí loupež a uteče, aniž bude, kdo by vydřel.
30 A zvučeti bude nad ním v ten den, jako zvučí moře. Tehdy pohledíme na zemi, a aj, mrákota a úzkost; nebo se i světlo zatmí při pohubení jejím.