1 看哪！ 这是我的仆人， 我扶持他； 我所拣选的， 我的心喜悦他； 我已经把我的灵赐给他， 他必把公理带给万国。
2 他不呼喊， 也不扬声， 也不叫人在街上听见他的声音。
3 压伤的芦苇， 他不折断； 将熄灭的灯火， 他不吹灭； 他忠实地传出公理。
4 他不灰心， 也不沮丧， 直到他在地上设立公理， 众海岛的人都等候他的教训。
5 那创造诸天， 展开穹苍， 铺张大地和大地所出的一切， 赐气息给地上的众人， 又赐灵性给在地上行的人的耶和华 神这样说：
6 "我耶和华凭着公义呼召了你； 我必紧拉着你的手， 我必保护你， 立你作人民的约， 作列国的光，
7 为要开瞎子的眼， 领被囚的出牢狱， 领住在黑暗中的出监牢。
8 我是耶和华， 这是我的名； 我必不把我的荣耀归给别人， 也不把我当受的称赞归给雕刻的偶像。
9 看哪！ 先前预言过的事已经成就了， 现在我说明新的事； 它们还没有发生以前， 我就先说给你们听了。"
10 所有航海的和海中所充满的， 众海岛和其上的居民哪！ 你们都要向耶和华唱新歌， 从地极向他发出赞美。
11 愿旷野和其中的城镇都扬声； 愿基达人居住的村庄都高呼； 愿西拉的居民都欢呼， 在山顶上吶喊。
12 愿他们把荣耀归给耶和华， 在众海岛中宣扬对他的颂赞。
13 耶和华必像勇士出战， 必像战士激动热心； 他要呼喊， 大声吶喊， 要向仇敌显出自己的威猛。
14 我已经很久缄默不言， 闭口不语， 但现在我要像待产的妇人一样呼喊， 我要急速地喘气。
15 我必使大山小山都变为荒场， 使一切草木都枯干； 我要使江河变为干地， 使水池干涸。
16 我必领瞎子走陌生的道， 带他们走他们不知道的路。我必在他们面前使黑暗变为光明， 使弯曲的地方变为平直。这些事我都要作， 决不放弃。
17 那些倚靠偶像， 对铸像说： "你们是我们的神"的， 必被赶逐， 全然蒙羞。
18 聋子啊！ 你们要听。瞎子啊！ 你们要留心去看。
19 有谁比我的仆人更瞎呢？有谁比我差派的使者更聋呢？有谁瞎眼像那与我立了和约的呢？有谁瞎眼像耶和华的仆人呢？
20 你们看见了许多的事， 却没有留心， 耳朵开着， 却没有听见。
21 耶和华为自己公义的缘故， 喜欢使律法为大为尊。
22 但这人民是被抢劫和被掠夺的， 全都困陷在洞穴中， 被收藏在监牢里； 他们作了掠物， 无人搭救； 他们成了掳物， 无人说： "要归还！ "
23 你们中间谁肯听这话呢？谁肯从今以后留心听呢？
24 谁把雅各交出来给掠夺者？谁把以色列交给抢劫的呢？岂不是耶和华， 就是我们得罪的那位吗？因为他们不肯遵行他的道， 也不肯听从他的律法。
25 因此， 他把他猛烈的怒气和惨酷的战争， 倾倒在他身上； 这在他四周如火烧起来， 他还不知道； 把他烧着了， 他也不放在心上。
1 Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude.
2 Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho.
3 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude.
4 Nebude neochotný, ani přísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a učení jeho ostrovové očekávati budou.
5 Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní.
6 Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
7 Abys otvíral oči slepé, a vyvodil z žaláře vězně, a z vězení ty, kteříž sedí ve tmách.
8 Já jsem Hospodin, toť jest jméno mé, a slávy své jinému nedám, ani chvály své rytinám.
9 Aj, prvnější věci přišly, a i nové předpovídaje, dříve než se začnou, dám o nich slyšeti vám.
10 Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála jeho jest od končin země, kteříž se plavíte po moři, i všecko, což v něm jest, ostrovové i obyvatelé jejich.
11 Pozdvihněte hlasu pustiny i města její, i vsi, v nichž bydlí Cedar, prokřikujte obyvatelé skal, s vrchu hor volejte.
12 Vzdejte slávu Hospodinu, a chválu jeho na ostrovích zvěstujte.
13 Hospodin jako silný rek vyjde, jako muž válečný rozhorlí se, troubiti, anobrž i prokřikovati bude, a proti nepřátelům svým zmužile sobě počínati, řka:
14 Mlčel jsem dosti dlouho, činil jsem se neslyše, zdržoval jsem se, ale již jako pracující ku porodu křičeti budu, pohubím a sehltím vše pojednou.
15 V pustinu obrátím hory i pahrbky, a všelikou bylinu jejich usuším, a obrátím řeky v ostrovy, a jezera vysuším.
16 I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
17 Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
18 Ó hluší, slyštež, a vy slepí, prohlédněte, abyste viděli.
19 Kdo jest to slepý, jediné služebník můj? A hluchý, než posel můj, kteréhož posílám? Kdo slepý tak jako dokonalý? Slepý, pravím, jako služebník Hospodinův?
20 Hledě na mnohé věci, však nesrozumívá; otevřené maje uši, však neslyší.
21 Mělť jest Hospodin líbost v něm pro spravedlnost svou, zvelebil jej zákonem, a slavného učinil.
22 Že pak lid tento obloupený jest a potlačený, jehožto mládence, což jich koli, jímají a do žalářů skrývají, že jsou dáni v loupež, aniž jest, kdo by je vytrhl, v rozchvátání, aniž jest, kdo by řekl: Navrať zase,
23 Kdo z vás ušima pozoruje toho, srozumívá tomu, aby se bedlivěji chtěl míti napotom?
24 Kdo vydal v potlačení Jákoba, a Izraele loupežníkům? Zdali ne Hospodin, proti němuž jsme zhřešili? Nebo nechtěli po cestách jeho choditi, aniž poslouchali zákona jeho.
25 A protož vylil na něj s prchlivostí hněv svůj, a násilé boje, a zapálil jej vůkol, a však nepoznal toho. Zapálil jej, pravím, a však nepřipustil toho k srdci.