1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.

1 My spirit is consumed, my days are extinct,

The grave is ready for me.

2 Surely there are mockers with me,

And mine eye dwelleth upon their provocation.

3 Give now a pledge, be surety for me with thyself;

Who is there that will strike hands with me?

4 For thou hast hid their heart from understanding:

Therefore shalt thou not exalt them.

5 He that denounceth his friends for a prey,

Even the eyes of his children shall fail.

6 But he hath made me a byword of the people;

And they spit in my face.

7 Mine eye also is dim by reason of sorrow,

And all my members are as a shadow.

8 Upright men shall be astonished at this,

And the innocent shall stir up himself against the godless.

9 Yet shall the righteous hold on his way,

And he that hath clean hands shall wax stronger and stronger.

10 But as for you all, come on now again;

And I shall not find a wise man among you.

11 My days are past, my purposes are broken off,

Even the thoughts of my heart.

12 They change the night into day:

The light, say they, is near unto the darkness.

13 If I look for Sheol as my house;

If I have spread my couch in the darkness;

14 If I have said to corruption, Thou art my father;

To the worm, Thou art my mother, and my sister;

15 Where then is my hope?

And as for my hope, who shall see it?

16 It shall go down to the bars of Sheol,

When once there is rest in the dust.