1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?

41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?

1 Then Jehovah answered Job out of the whirlwind, and said,

2 Who is this that darkeneth counsel

By words without knowledge?

3 Gird up now thy loins like a man;

For I will demand of thee, and declare thou unto me.

4 Where wast thou when I laid the foundations of the earth?

Declare, if thou hast understanding.

5 Who determined the measures thereof, if thou knowest?

Or who stretched the line upon it?

6 Whereupon were the foundations thereof fastened?

Or who laid the corner-stone thereof,

7 When the morning stars sang together,

And all the sons of God shouted for joy?

8 Or who shut up the sea with doors,

When it brake forth, as if it had issued out of the womb;

9 When I made clouds the garment thereof,

And thick darkness a swaddling-band for it,

10 And marked out for it my bound,

And set bars and doors,

11 And said, Hitherto shalt thou come, but no further;

And here shall thy proud waves be stayed?

12 Hast thou commanded the morning since thy days began,

And caused the dayspring to know its place;

13 That it might take hold of the ends of the earth,

And the wicked be shaken out of it?

14 It is changed as clay under the seal;

And all things stand forth as a garment:

15 And from the wicked their light is withholden,

And the high arm is broken.

16 Hast thou entered into the springs of the sea?

Or hast thou walked in the recesses of the deep?

17 Have the gates of death been revealed unto thee?

Or hast thou seen the gates of the shadow of death?

18 Hast thou comprehended the earth in its breadth?

Declare, if thou knowest it all.

19 Where is the way to the dwelling of light?

And as for darkness, where is the place thereof,

20 That thou shouldest take it to the bound thereof,

And that thou shouldest discern the paths to the house thereof?

21 Doubtless, thou knowest, for thou wast then born,

And the number of thy days is great!

22 Hast thou entered the treasuries of the snow,

Or hast thou seen the treasures of the hail,

23 Which I have reserved against the time of trouble,

Against the day of battle and war?

24 By what way is the light parted,

Or the east wind scattered upon the earth?

25 Who hath cleft a channel for the waterflood,

Or the way for the lightning of the thunder;

26 To cause it to rain on a land where no man is;

On the wilderness, wherein there is no man;

27 To satisfy the waste and desolate ground,

And to cause the tender grass to spring forth?

28 Hath the rain a father?

Or who hath begotten the drops of dew?

29 Out of whose womb came the ice?

And the hoary frost of heaven, who hath gendered it?

30 The waters hide themselves and become like stone,

And the face of the deep is frozen.

31 Canst thou bind the cluster of the Pleiades,

Or loose the bands of Orion?

32 Canst thou lead forth the Mazzaroth in their season?

Or canst thou guide the Bear with her train?

33 Knowest thou the ordinances of the heavens?

Canst thou establish the dominion thereof in the earth?

34 Canst thou lift up thy voice to the clouds,

That abundance of waters may cover thee?

35 Canst thou send forth lightnings, that they may go,

And say unto thee, Here we are?

36 Who hath put wisdom in the inward parts?

Or who hath given understanding to the mind?

37 Who can number the clouds by wisdom?

Or who can pour out the bottles of heaven,

38 When the dust runneth into a mass,

And the clods cleave fast together?

39 Canst thou hunt the prey for the lioness,

Or satisfy the appetite of the young lions,

40 When they couch in their dens,

And abide in the covert to lie in wait?

41 Who provideth for the raven his prey,

When his young ones cry unto God,

And wander for lack of food?