1 A odpovídaje Job, řekl:2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?

1 Jó tomou então a palavra nestes termos:2 Como sabes sustentar bem o fraco, e socorrer um braço sem vigor!3 Como sabes aconselhar o ignorante, e dar mostras de abundante sabedoria!4 A quem diriges este discurso? Sob a inspiração de quem falas tu?5 As sombras agitam-se embaixo {da terra}, as águas e seus habitantes {estão temerosos}.6 A região dos mortos está aberta diante dele, os infernos não têm véu.7 Estende o setentrião sobre o vácuo, suspende a terra acima do nada.8 Prende as águas em suas nuvens, e as nuvens não se rasgam sob seu peso.9 Vela a face da lua, estendendo sobre ela uma nuvem.10 Traçou um círculo à superfície das águas, onde a luz confina com as trevas.11 As colunas do céu estremecem e assustam-se com a sua ameaça.12 Com seu poder levanta o mar, com sua sabedoria destruiu Raab.13 Seu sopro varreu os céus, e sua mão feriu a serpente fugitiva.14 Eis que tudo isso não é mais que o contorno de suas obras, e se apenas percebemos um fraco eco dessas obras, quem compreenderá o trovão de seu poder?