1 Le bilance false sono cosa abbominevole al Signore; Ma il peso giusto gli è cosa grata
2 Venuta la superbia, viene l’ignominia; Ma la sapienza è con gli umili
3 L’integrità degli uomini diritti li conduce; Ma la perversità de’ disleali di distrugge
4 Le ricchezze non gioveranno al giorno dell’indegnazione; Ma la giustizia riscoterà da morte
5 La giustizia dell’uomo intiero addirizza la via di esso; Ma l’empio caderà per la sua empietà.
6 La giustizia degli uomini diritti li riscoterà; Ma i disleali saranno presi per la lor propria malizia
7 Quando l’uomo empio muore, la sua aspettazione perisce; E la speranza ch’egli aveva concepita delle sue forze è perduta
8 Il giusto è tratto fuor di distretta; Ma l’empio viene in luogo suo
9 L’ipocrito corrompe il suo prossimo con la sua bocca; Ma i giusti ne son liberati per conoscimento
10 La città festeggia del bene de’ giusti; Ma vi è giubilo quando gli empi periscono.
11 La città è innalzata per la benedizione degli uomini diritti; Ma è sovvertita per la bocca degli empi
12 Chi sprezza il suo prossimo è privo di senno; Ma l’uomo prudente tace.
13 Colui che va sparlando palesa il segreto; Ma chi è leale di spirito cela la cosa
14 Il popolo cade in ruina dove non son consigli; Ma vi è salute in moltitudine di consiglieri
15 L’uomo certamente sofferirà del male, se fa sicurtà per lo strano; Ma chi odia i mallevadori è sicuro
16 La donna graziosa otterrà gloria, Come i possenti ottengono ricchezze
17 L’uomo benigno fa bene a sè stesso; Ma il crudele conturba la sua propria carne
18 L’empio fa un’opera fallace; Ma vi è un premio sicuro per colui che semina giustizia
19 Così è la giustizia a vita, Come chi procaccia il male lo procaccia alla sua morte
20 I perversi di cuore sono un abbominio al Signore; Ma quelli che sono intieri di via son ciò che gli è grato
21 Il malvagio d’ora in ora non resterà impunito; Ma la progenie de’ giusti scamperà
22 Una donna bella, ma scema di senno, È un monile d’oro nel grifo d’un porco
23 Il desiderio de’ giusti non è altro che bene; Ma la speranza degli empi è indegnazione
24 Vi è tale che spande, e pur vie più diventa ricco; E tale che risparmia oltre al diritto, e pur ne diventa sempre più povero
25 La persona liberale sarà ingrassata; E chi annaffia sarà anch’esso annaffiato
26 Il popolo maledirà chi serra il grano; Ma benedizione sarà sopra il capo di chi lo vende
27 Chi cerca il bene procaccia benevolenza; Ma il male avverrà a chi lo cerca
28 Chi si confida nelle sue ricchezze caderà; Ma i giusti germoglieranno a guisa di frondi
29 Chi dissipa la sua casa possederà del vento; E lo stolto sarà servo a chi è savio di cuore
30 Il frutto del giusto è un albero di vita; E il savio prende le anime
31 Ecco, il giusto riceve la sua retribuzione in terra; Quanto più la riceverà l’empio e il peccatore?
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?