1 Figliuol mio, non dimenticare il mio insegnamento; E il cuor tuo guardi i miei comandamenti;

2 Perchè ti aggiungeranno lunghezza di giorni, Ed anni di vita, e prosperità.

3 Benignità e verità non ti abbandoneranno; Legateli in su la gola, scrivili in su la tavola del tuo cuore;

4 E tu troverai grazia e buon senno Appo Iddio, ed appo gli uomini.

5 Confidati nel Signore con tutto il tuo cuore; E non appoggiarti in su la tua prudenza.

6 Riconoscilo in tutte le tue vie, Ed egli addirizzerà i tuoi sentieri

7 Non reputarti savio appo te stesso; Temi il Signore, e ritratti dal male.

8 Ciò sarà una medicina al tuo bellico, Ed un inaffiamento alle tue ossa.

9 Onora il Signore con le tue facoltà, E con le primizie d’ogni tua rendita;

10 Ed i tuoi granai saran ripieni di beni in ogni abbondanza, E le tue tigne traboccheranno di mosto.

11 Figliuol mio, non disdegnar la correzione del Signore; E non ti rincresca il suo gastigamento;

12 Perciocchè il Signore gastiga chi egli ama; Anzi come un padre il figliuolo ch’egli gradisce

13 Beato l’uomo che ha trovata sapienza, E l’uomo che ha ottenuto intendimento.

14 Perciocchè il traffico di essa è migliore che il traffico dell’argento, E la sua rendita è migliore che l’oro.

15 Ella è più preziosa che le perle; E tutto ciò che tu hai di più caro non la pareggia.

16 Lunghezza di giorni è alla sua destra; Ricchezza e gloria alla sua sinistra.

17 Le sue vie son vie dilettevoli, E tutti i suoi sentieri sono pace.

18 Ella è un albero di vita a quelli che si appigliano ad essa; E beati coloro che la ritengono.

19 Il Signore ha fondata la terra con sapienza; Egli ha stabiliti i cieli con intendimento.

20 Per lo suo conoscimento gli abissi furono fessi, E l’aria stilla la rugiada

21 Figliuol mio, non dipartansi giammai queste cose dagli occhi tuoi; Guarda la ragione e l’avvedimento;

22 E quelle saranno vita all’anima tua, E grazia alla tua gola.

23 Allora camminerai sicuramente per la tua via, Ed il tuo piè non incapperà.

24 Quando tu giacerai, non avrai spavento; E quando tu ti riposerai, il tuo sonno sarà dolce.

25 Tu non temerai di subito spavento, Nè della ruina degli empi, quando ella avverrà.

26 Perciocchè il Signore sarà al tuo fianco, E guarderà il tuo piè, che non sia preso

27 Non negare il bene a quelli a cui è dovuto, Quando è in tuo potere di farlo.

28 Non dire al tuo prossimo: Va’, e torna, E domani te lo darò, se tu l’hai appo te.

29 Non macchinare alcun male contro al tuo prossimo Che abita in sicurtà teco.

30 Non litigar con alcuno senza cagione, S’egli non ti ha fatto alcun torto.

31 Non portare invidia all’uomo violento, E non eleggere alcuna delle sue vie.

32 Perciocchè l’uomo perverso è cosa abbominevole al Signore; Ma egli comunica il suo consiglio con gli uomini diritti.

33 La maledizione del Signore è nella casa dell’empio; Ma egli benedirà la stanza de’ giusti.

34 Se egli schernisce gli schernitori, Dà altresì grazia agli umili.

35 I savi possederanno la gloria; Ma gli stolti se ne portano ignominia

1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.

2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.

3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.

5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.

6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,

10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.

11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.

12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.

13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.

14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.

15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.

16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.

18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.

19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.

20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.

21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.