1 La fama è più a pregiare che grandi ricchezze; E la buona grazia più che argento, e che oro

2 Il ricco e il povero si scontrano l’un l’altro; Il Signore è quello che li ha fatti tutti

3 L’uomo avveduto vede il male, e si nasconde; Ma gli scempi passano oltre, e ne portano pena

4 Il premio della mansuetudine e del timor del Signore È ricchezze, e gloria, e vita

5 Spine e lacci son nella via dell’uomo perverso; Chi guarda l’anima sua sarà lungi da queste cose

6 Ammaestra il fanciullo, secondo la via ch’egli ha da tenere; Egli non si dipartirà da essa, non pur quando sarà diventato vecchio

7 Il ricco signoreggia sopra i poveri; E chi prende in prestanza è servo del prestatore

8 Chi semina iniquità mieterà vanità; E la verga della sua indegnazione verrà meno

9 L’uomo che è d’occhio benigno sarà benedetto; Perciocchè egli ha dato del suo pane al povero

10 Caccia lo schernitore, e le contese usciranno fuori; E le liti, ed i vituperi cesseranno

11 Chi ama la purità del cuore Avrà il re per amico, per la grazia delle sue labbra

12 Gli occhi del Signore guardano l’uomo dotato di conoscimento; Ma egli sovverte i fatti del disleale

13 Il pigro dice: Il leone è fuori; Io sarei ucciso per le campagne

14 La bocca delle donne straniere è una fossa profonda; Colui contro a cui il Signore è indegnato vi caderà dentro

15 La follia è attaccata al cuor del fanciullo; La verga della correzione la dilungherà da lui

16 Chi fa torto al povero, per accrescere il suo, E chi dona al ricco, di certo caderà in inopia

17 INCHINA il tuo orecchio, ed ascolta le parole de’ Savi, E reca il tuo cuore alla dottrina.

18 Perciocchè ti sarà cosa soave, se tu le guardi nel tuo cuore, E se tutte insieme sono adattate in su le tue labbra.

19 Io te le ho pur fatte assapere, Acciocchè la tua confidanza sia nel Signore.

20 Non ti ho io scritto cose eccellenti In consigli e in dottrina?

21 Per farti conoscere la certezza delle parole di verità; Acciocchè tu possa rispondere parole di verità a quelli che ti manderanno

22 Non predare il povero, perchè egli è povero; E non oppressar l’afflitto nella porta;

23 Perciocchè il Signore difenderà la causa loro, Ed involerà l’anima di coloro che li avranno involati

24 Non accompagnarti con l’uomo collerico; E non andar con l’uomo iracondo;

25 Che talora tu non impari i suoi costumi, E non prenda un laccio all’anima tua

26 Non esser di quelli che percuotono nella palma della mano, Nè di quelli che fanno sicurtà per debiti.

27 Per qual cagione, se tu non avessi da pagare, Ti si torrebbe egli il letto di sotto?

28 Non rimuovere il termine antico, Che i tuoi padri hanno posto

29 Hai tu mai veduto un uomo spedito nelle sue faccende? Un tale comparirà nel cospetto del re, E non comparirà davanti a gente bassa

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.