1 LA somma Sapienza ha edificata la sua casa, Ella ha tagliate le sue colonne in numero di sette;

2 Ella ha ammazzati i suoi animali, ha temperato il suo vino. Ed anche ha apparecchiata la sua mensa.

3 Ella ha mandate le sue serventi a gridare D’in su i poggiuoli degli alti luoghi della città:

4 Chi è scempio? riducasi qua. E a dire a quelli che sono scemi di senno:

5 Venite, mangiate del mio pane, E bevete del vino che io ho temperato.

6 Lasciate le scempietà, e voi viverete; E camminate per la via della prudenza.

7 Chi corregge lo schernitore ne riceve vituperio; E chi riprende l’empio ne riceve macchia.

8 Non riprender lo schernitore, Che talora egli non ti odii; Riprendi il savio, ed egli ti amerà.

9 Insegna al savio, ed egli diventerà più savio; Ammaestra il giusto, ed egli crescerà in dottrina.

10 Il principio della sapienza è il timor del Signore; E la scienza de’ santi è la prudenza.

11 Perciocchè per me ti saranno moltiplicati i giorni, E ti saranno aggiunti anni di vita.

12 Se sei savio, sarai savio per te; Se altresì sei schernitore, tu solo ne porterai la pena

13 La donna stolta, strepitosa, Scempia, e che non ha alcuno intendimento,

14 Siede anch’essa all’entrata della sua casa, In seggio, ne’ luoghi elevati della città.

15 Per gridare a coloro che passano per la via, Che vanno a dirittura a lor cammino:

16 Chi è scempio? riducasi qua. E se vi è alcuno scemo di senno, gli dice:

17 Le acque rubate son dolci, E il pane preso di nascosto è dilettevole.

18 Ed egli non sa che là sono i morti; E che quelli ch’ella ha convitati son nel fondo dell’inferno

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.

2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:

4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:

5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.

8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.

9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.

10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.

12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.

13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.