1 FIGLIUOL mio, se tu ricevi i miei detti, E riponi appo te i miei comandamenti,
2 Rendendo il tuo orecchio attento alla Sapienza; Se tu inchini il tuo cuore all’intendimento,
3 E se tu chiami la prudenza, E dài fuori la tua voce all’intendimento;
4 Se tu la cerchi come l’argento, E l’investighi come i tesori;
5 Allora tu intenderai il timor del Signore, E troverai la conoscenza di Dio.
6 Perciocchè il Signore dà la sapienza; Dalla sua bocca procede la scienza e l’intendimento.
7 Egli riserba la ragione a’ diritti; Egli è lo scudo di quelli che camminano in integrità;
8 Per guardare i sentieri di dirittura, E custodire la via de’ suoi santi.
9 Allora tu intenderai giustizia, giudicio, E dirittura, ed ogni buon sentiero
10 Quando la sapienza sarà entrata nel cuor tuo, E la scienza sarà dilettevole all’anima tua;
11 L’avvedimento ti preserverà, La prudenza ti guarderà;
12 Per liberarti dalla via malvagia, Dagli uomini che parlano di cose perverse;
13 I quali lasciano i sentieri della dirittura, Per camminar per le vie delle tenebre;
14 I quali si rallegrano di far male, E festeggiano nelle perversità di malizia;
15 I quali son torti nelle lor vie, E traviati ne’ lor sentieri.
16 Per iscamparti ancora dalla donna straniera; Dalla forestiera che parla vezzosamente;
17 La quale ha abbandonato il conduttor della sua giovanezza, Ed ha dimenticato il patto del suo Dio.
18 Conciossiachè la casa di essa dichini alla morte, Ed i suoi sentieri a’ morti.
19 Niuno di coloro ch’entrano da essa non ne ritorna, E non riprende i sentieri della vita.
20 Acciocchè ancora tu cammini per la via de’ buoni, Ed osservi i sentieri de’ giusti.
21 Perciocchè gli uomini diritti abiteranno la terra, E gli uomini intieri rimarranno in essa.
22 Ma gli empi saranno sterminati dalla terra, E i disleali ne saranno divelti
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.