Salmos 10

1 Why standest thou afar off, O LORD? why hidest thou thyself in times of trouble?

2 The wicked in his pride doth persecute the poor: let them be taken in the devices that they have imagined.*10.2 The wicked…: Heb. In the pride of the wicked he doth persecute

3 For the wicked boasteth of his heart’s desire, and blesseth the covetous, whom the LORD abhorreth.*10.3 heart’s: Heb. soul’s*10.3 blesseth…: or, the covetous blesseth himself, he abhorreth the LORD

4 The wicked, through the pride of his countenance, will not seek after God: God is not in all his thoughts.*10.4 God is…: or, all his thoughts are, There is no God

5 His ways are always grievous; thy judgments are far above out of his sight: as for all his enemies, he puffeth at them.

6 He hath said in his heart, I shall not be moved: for I shall never be in adversity.*10.6 never: Heb. unto generation and generation

7 His mouth is full of cursing and deceit and fraud: under his tongue is mischief and vanity.*10.7 deceit: Heb. deceits*10.7 vanity: or, iniquity

8 He sitteth in the lurking places of the villages: in the secret places doth he murder the innocent: his eyes are privily set against the poor.*10.8 are…: Heb. hide themselves

9 He lieth in wait secretly as a lion in his den: he lieth in wait to catch the poor: he doth catch the poor, when he draweth him into his net.*10.9 secretly: Heb. in the secret places

10 He croucheth, and humbleth himself, that the poor may fall by his strong ones.*10.10 He…: Heb. He breaketh himself*10.10 by…: or, into his strong parts

11 He hath said in his heart, God hath forgotten: he hideth his face; he will never see it.

12 Arise, O LORD; O God, lift up thine hand: forget not the humble.*10.12 humble: or, afflicted

13 Wherefore doth the wicked contemn God? he hath said in his heart, Thou wilt not require it.

14 Thou hast seen it; for thou beholdest mischief and spite, to requite it with thy hand: the poor committeth himself unto thee; thou art the helper of the fatherless.*10.14 committeth: Heb. leaveth

15 Break thou the arm of the wicked and the evil man: seek out his wickedness till thou find none.

16 The LORD is King for ever and ever: the heathen are perished out of his land.

17 LORD, thou hast heard the desire of the humble: thou wilt prepare their heart, thou wilt cause thine ear to hear:*10.17 prepare: or, establish

18 To judge the fatherless and the oppressed, that the man of the earth may no more oppress.*10.18 oppress: or, terrify

1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení? 2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí. 3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí. 4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha. 5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká, 6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého. 7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost. 8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje. 9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou. 10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých. 11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky. 12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými. 13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš? 14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník. 15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál. 16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou. 17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ, 18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.