1 扫罗仍向主的门徒发恐吓凶杀的话。他到大祭司那里，

2 要求他发公函给大马士革各会堂， 如果发现奉行这道的人， 准他连男带女缉拿到耶路撒冷。

3 他快到大马士革的时候， 忽然有光从天上向他四面照射。

4 他仆倒在地， 听见有声音对他说： "扫罗， 扫罗！ 你为什么迫害我？"

5 他说： "主啊， 你是谁？"主说： "我就是你所迫害的耶稣。

6 起来， 进城去！ 你应当作的事， 一定有人告诉你。"

7 同行的人， 听见声音， 却看不见人， 只是目瞪口呆地站在那里。

8 扫罗从地上爬起来， 睁开眼睛， 却什么也看不见。他们牵着他的手， 领他进大马士革。

9 他三天都不能看见什么， 不吃也不喝。

10 在大马士革， 有一个门徒名叫亚拿尼亚， 主在异象中对他说： "亚拿尼亚！ "他说： "主啊， 我在这里。"

11 主说： "起来， 到那叫直街的路上去， 要在犹大家里找一个大数人， 名叫扫罗。你看， 他正在祷告，

12 在异象中他看见一个人， 名叫亚拿尼亚， 进来为他按手， 使他可以再看得见。"

13 但亚拿尼亚回答： "主啊， 我听见许多人说起这个人， 他在耶路撒冷作了许多苦害你圣徒的事；

14 并且他在这里得到祭司长的授权， 要捆绑所有求告你名的人。"

15 主对他说： "你去吧！ 这人是我拣选的器皿， 为要把我的名传给外族人、君王和以色列人。

16 我要指示他， 为了我的名他必须受许多的苦。"

17 亚拿尼亚就去了， 进了那家， 为扫罗按手， 说： "扫罗弟兄， 在你来的路上向你显现的耶稣， 就是主， 差我来使你可以看见， 又被圣灵充满。"

18 立刻有鳞状的东西， 从扫罗的眼里掉下来， 他就能看见了。于是起来， 受了洗，

19 吃过了饭， 就有气力了。他和大马士革的门徒一同住了几天，

20 随即在各会堂传讲耶稣， 说他是 神的儿子。

21 听见的人都很惊奇， 说： "在耶路撒冷残害求告这名的， 不是这个人吗？他来这里不是要缉拿他们交给祭司长吗？"

22 然而扫罗更加有能力， 驳倒住在大马士革的犹太人， 证明耶稣是基督。

23 过了许多日子， 犹太人商议要杀掉扫罗；

24 但他们的计谋给扫罗知道了。他们就在各城门日夜把守， 要杀掉他。

25 于是他的门徒就漏夜用大篮子把他从城墙上缒下去。

26 扫罗到了耶路撒冷， 想要接近门徒， 但大家都怕他， 不信他是个门徒。

27 只有巴拿巴接待他， 带他去见使徒， 把他怎样在路上看见主， 主向他说话， 和他怎样在大马士革奉耶稣的名放胆讲道， 都讲了出来。

28 于是扫罗在耶路撒冷和门徒一同出入， 奉主的名放胆讲道，

29 并且与讲希腊话的犹太人谈论辩驳， 那些人却想下手杀他。

30 弟兄们知道了， 就送他到该撒利亚， 差他往大数去。

31 那时犹太、加利利、撒玛利亚各处的教会， 都得到平安， 被建立起来， 存着敬畏主的心过生活， 并且因着圣灵的激励， 人数增多起来。

32 彼得周游各地的时候， 也到了住在吕大的圣徒那里。

33 他遇见一个人， 名叫以尼雅， 害了瘫痪病， 在床上躺卧了八年。

34 彼得对他说： "以尼雅， 耶稣基督医好你了！ 起来， 收好你的褥子！ "他就立刻起来。

35 所有住在吕大和沙仑的人， 看见了他就归向主。

36 在约帕有一个女门徒， 名叫戴比莎， 希腊话叫多加； 她为人乐善好施。

37 那时， 她因病死了； 有人把她洗净了， 停放在楼上。

38 吕大靠近约帕， 门徒听说彼得在那边， 就派两个人去求他， 说： "请到我们那边去， 不要耽延！ "

39 彼得就动身， 跟他们一同去。到了之后， 他们领他上楼。所有寡妇站在彼得旁边哭， 把多加和她们在一起的时候所做的内衣外衣拿给他看。

40 彼得叫大家出去之后， 就跪下来祷告， 然后转过身来对着尸体说： "戴比莎， 起来！ "她就睁开眼睛， 一看见彼得， 就坐了起来。

41 彼得伸手扶她起来， 叫圣徒们和寡妇都进来， 把多加活活地交给他们。

42 这事传遍了约帕， 就有很多人信了主。

43 此后， 彼得在约帕一个制皮工人西门的家里住了许多日子。

1 Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,

2 A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.

3 A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.

4 A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?

5 A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.

6 A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.

7 Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.

8 I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.

9 I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.

10 Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.

11 A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,

12 A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.

13 I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.

14 A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.

15 I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.

16 Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.

17 I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.

18 A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.

19 A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.

20 A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.

21 I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?

22 Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.

23 A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.

24 Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.

25 Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.

26 Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.

27 Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.

28 I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,

29 A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.

30 To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.

31 A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.

32 Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.

33 I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.

34 I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.

35 I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.

36 Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.

37 I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.

38 A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.

39 Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.

40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.

41 A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.

42 I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.

43 I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.