1 非斯都到任三天之后， 就从该撒利亚去耶路撒冷。
2 祭司长和犹太人的首领， 到他面前控告保罗。他们为了对付保罗，
3 就要求非斯都恩准， 把保罗解来耶路撒冷， 他们好埋伏在路上杀死他。
4 非斯都回答： "保罗现今押在该撒利亚， 我就要回到那里去。"
5 又说： "你们中间有权势的， 和我一同去吧！ 那人若有什么不是， 他们就可以告他。"
6 非斯都在他们那里大约逗留了不过十天八天， 就回到该撒利亚去。第二天就开庭， 吩咐把保罗带来。
7 保罗一到， 那些从耶路撒冷来的犹太人， 就站在他周围， 提出许多严重的控告， 可是所控告的他们都不能证实。
8 保罗申辩说： "无论对犹太人的律法、圣殿或凯撒， 我都没有罪。"
9 但非斯都为要讨好犹太人， 就问保罗： "你愿意去耶路撒冷， 让我在那里审问这事吗？"
10 保罗说： "我现在站在凯撒的审判台前， 这里是我应当受审的地方。我对犹太人并没有作过什么不对的事， 这是你清楚知道的。
11 我若作过不对的事， 犯过什么该死的罪， 就是死我也不推辞。不过， 如果这些人告我的事不是真的， 谁也不可以把我送给他们。我要向凯撒上诉。"
12 非斯都同议会商量后， 答复说： "你既然要向凯撒上诉， 可以到凯撒那里去。"
13 过了一些日子， 亚基帕王和百尼基到该撒利亚来， 问候非斯都。
14 他们在那里逗留了许多天， 非斯都把保罗的案情向王陈明， 说： "这里有一个囚犯， 是腓力斯留下来的。
15 我在耶路撒冷的时候， 祭司长和犹太人的长老控告他， 要求把他定罪。
16 我答复他们说， 被告还没有和原告当面对证， 又没有机会为所控的罪申辩， 就被送给对方， 罗马人没有这个规例。
17 后来他们到了这里， 我没有耽延时间， 第二天就开庭， 吩咐把那人提出来。
18 原告都站在那里， 他们所控诉他的， 并不是我所意料的恶事。
19 他们与他争辩的， 只是他们的宗教问题； 还论到一位已经死了的耶稣， 保罗却说他是活着的。
20 关于这些争论， 我不知道怎样处理， 就问他愿不愿意上耶路撒冷去为这些事在那里受审。
21 但保罗要求把他留下， 等待皇上裁判， 我就下令把他押起来， 等候解往凯撒那里。"
22 亚基帕对非斯都说： "我也愿意听听这人说些什么。"非斯都说： "明天就请你来听。"
23 第二天， 亚基帕和百尼基威风凛凛地来了， 同千夫长和城中的显要进了厅堂。非斯都吩咐一声， 就有人把保罗提出来。
24 非斯都说： "亚基帕王和在座的各位， 请看这个人。耶路撒冷和本地的犹太人都向我请求， 嚷着说这个人不该活着。
25 我查明他没有犯什么该死的罪， 但是他自己既然要向皇上上诉， 我就决定把他解去。
26 关于这个人， 我没有什么可以呈奏主上的。所以把他带到你们面前， 特别是你亚基帕王面前， 为要在审查之后， 有所陈奏。
27 因为我认为解送囚犯， 不指明他的罪状， 是不合理的。"
1 Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
2 I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,
3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě.
4 A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede.
5 Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.
7 Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
8 Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou?
10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
11 Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
12 Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení,
15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže.
18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval.
19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
22 Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.
24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.
26 O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti.
27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.