1 安提阿教会中， 有几位先知和教师， 就是巴拿巴、名叫尼结的西面、古利奈人路求、与分封王希律一同长大的马念， 和扫罗。
2 他们事奉主， 并且禁食的时候， 圣灵说： "要为我把巴拿巴和扫罗分别出来， 去作我呼召他们作的工。"
3 于是他们禁食祷告， 为两人按手， 就派他们去了。
4 他们既然奉圣灵差遣， 就下到西流基， 从那里坐船往塞浦路斯。
5 他们到了撒拉米， 就在犹太人的各会堂里宣讲 神的道， 还有约翰作他们的助手。
6 他们走遍全岛， 到了帕弗， 遇见一个犹太人， 名叫巴．耶稣， 是个术士， 又是个假先知。
7 他常常和省长士求．保罗在一起； 省长是个聪明人， 他请了巴拿巴和扫罗来， 要听听 神的道。
8 但术士以吕马（以吕马就是"术士"的意思）与使徒作对， 要使省长转离真道。
9 扫罗， 也就是保罗， 却被圣灵充满， 定睛看着他，
10 说： "你这充满各样诡诈和各样奸恶的人， 魔鬼的儿子， 公义的仇敌！ 你歪曲了主的正路， 还不停止吗？
11 你看， 现在主的手临到你， 你要瞎了眼睛， 暂时看不见阳光。"他就立刻被雾和黑暗笼罩着， 周围找人牵他的手， 给他领路。
12 那时， 省长看见了所发生的事， 就信了， 因为他惊奇主的教训。
13 保罗和同伴从帕弗开船， 来到旁非利亚的别加， 约翰却离开他们， 回耶路撒冷去了。
14 他们从别加往前走， 到了彼西底的安提阿， 在安息日进了会堂， 就坐下来。
15 宣读了律法和先知书以后， 会堂的理事们派人到他们那里来， 说： "弟兄们， 如果有什么劝勉众人的话， 请说吧！ "
16 保罗就站起来， 作了一个手势， 说： "以色列人和敬畏 神的人， 请听！
17 以色列民的 神， 拣选了我们的祖先； 当他们在埃及地寄居的时候， 神抬举这民， 用大能（"大能"原文作"高"）的膀臂， 把他们从那地领出来；
18 又在旷野容忍（"容忍"有些抄本作"养育"）他们， 约有四十年之久；
19 灭了迦南地的七族之后， 就把那地分给他们为业；
20 这一切历时约四百五十年。后来 神赐给他们士师， 直到撒母耳先知为止。
21 那时， 他们要求立一个王， 神就把便雅悯支派中一个人， 基士的儿子扫罗， 赐给他们作王， 共四十年之久。
22 废去扫罗之后， 又为他们兴起大卫作王， 并且为他作证说： ‘我找到耶西的儿子大卫， 他是合我心意的人， 必遵行我的一切旨意。’
23 神照着应许， 已经从这人的后裔中， 给以色列带来了一位救主， 就是耶稣。
24 在他来临之前， 约翰早已向以色列全民宣讲悔改的洗礼。
25 约翰快要跑完他的路程的时候， 说： ‘你们以为我是谁？我不是基督。他是在我以后来的， 我就是给他解脚上的鞋带也不配。’
26 "弟兄们， 亚伯拉罕的子孙， 和你们中间敬畏 神的人哪， 这救恩之道是传给我们的。
27 住在耶路撒冷的人和他们的官长， 因为不认识基督， 也不明白每逢安息日所读的先知的话， 就把他定了罪， 正好应验了先知的话。
28 他们虽然找不出该死的罪状， 还是要求彼拉多杀害他。
29 他们把所记载一切关于他的事作成了， 就把他从木头上取下来， 放在坟墓里。
30 但 神却使他从死人中复活了。
31 有许多日子， 他向那些跟他一同从加利利上耶路撒冷的人显现， 现在这些人在民众面前作了他的见证人，
32 我们报好信息给你们： 神给列祖的应许，
33 借着耶稣的复活， 向我们这些作子孙的应验了。就如诗篇第二篇所记的： ‘你是我的儿子， 我今日生了你。’
34 至于 神使他从死人中复活， 不再归于朽坏， 他曾这样说： ‘我必把应许大卫的、神圣可靠的恩福赐给你们。’
35 所以他在另一篇说： ‘你必不容你的圣者见朽坏。’
36 "大卫在他自己的世代里， 遵行了 神的计划， 就睡了， 归回他列祖那里， 见了朽坏。
37 唯独 神所复活的那一位， 没有见过朽坏。
38 所以弟兄们， 你们当知道， 赦罪之道是由这位耶稣传给你们的。在你们靠摩西律法不能称义的一切事上，
39 信靠他的人就得称义了。
40 你们要小心， 免得先知书上所说的临到你们：
41 ‘傲慢的人哪！ 你们要看、要惊奇、要灭亡， 因为在你们的日子， 我要作一件事， 就算有人告诉你们， 你们总是不信。’"
42 保罗和巴拿巴出来的时候， 众人请求他们下一个安息日再对他们讲这些话。
43 散会以后， 许多犹太人和归信犹太教的虔诚人， 跟从了保罗和巴拿巴。两人对他们谈话， 勉励他们要恒久住在 神的恩典中。
44 下一个安息日， 几乎全城的人都聚了来， 要听主的道。
45 犹太人看见这么多人， 就满心嫉妒， 反驳保罗所讲的， 并且毁谤他们。
46 保罗和巴拿巴却放胆说： " 神的道， 先讲给你们听， 是应该的。但因为你们弃绝这道， 断定自己不配得永生， 所以我们现在就转向外族人去了。
47 因为主曾这样吩咐我们说： ‘我已立你作外族人的光， 使你把救恩带到地极去。’"
48 外族人听见了就欢喜， 赞美主的道， 凡指定得永生的都信了。
49 于是主的道传遍那地。
50 但犹太人唆使虔诚尊贵的妇女和城内的显要， 煽动大家迫害保罗和巴拿巴， 把他们驱逐出境。
51 两人当众跺掉脚上的尘土， 往以哥念去了。
52 门徒满有喜乐， 又被圣灵充满。
1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.
47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.
49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.