1 我们离别了他们以后， 船就直航到了哥士， 第二天到罗底， 从那里开往帕大拉；
2 遇见了一艘开往腓尼基的船， 就上船起行。
3 我们远远看见塞浦路斯， 就从南边驶过， 直航叙利亚， 在推罗靠了岸， 因为船要在那里卸货。
4 我们找到了一些门徒， 就在那里住了七天。他们凭着圣灵的指示告诉保罗不要上耶路撒冷去。
5 过了这几天， 我们就启程前行， 他们众人带着妻子儿女送我们到城外。我们跪在海滩上祷告， 互相道别。
6 我们上了船， 他们就回家去了。
7 我们从推罗继续航行， 到了多利买， 问候那里的弟兄， 与他们同住了一天。
8 第二天我们离开那里， 来到该撒利亚， 到了传福音的腓利家里， 与他住在一起。他是那七位执事中的一位。
9 他有四个女儿， 都是童女， 是会说预言的。
10 我们住了几天之后， 有一位先知， 名叫亚迦布， 从犹太下来。
11 他来见我们， 把保罗的腰带拿过来， 绑住自己的手脚， 说： "圣灵说， 犹太人在耶路撒冷要这样捆绑这腰带的主人， 把他交在外族人的手里。"
12 我们听了这些话， 就和当地的人劝保罗不要去耶路撒冷。
13 保罗却回答： "你们为什么哭， 使我心碎呢？我为主耶稣的名， 不但被捆绑， 就算死在耶路撒冷我也都准备好了。"
14 他既然不听劝， 我们只说了"愿主的旨意成就"， 就不出声了。
15 过了几天， 我们收拾行装， 上耶路撒冷去。
16 有该撒利亚的几个门徒同我们在一起， 领我们到一个塞浦路斯人拿孙家里住宿； 他作了门徒已经很久了。
17 我们到了耶路撒冷， 弟兄们欢欢喜喜接待我们。
18 第二天， 保罗和我们一同去见雅各， 长老们也都在座。
19 保罗问候了他们， 就把 神借着他的工作在外族人中所行的事， 一一述说出来。
20 他们听了， 就赞美 神， 对保罗说： "弟兄， 你看， 犹太人中信主的有好几万， 都是对律法很热心的人。
21 他们听说， 你教导所有在外族人中的犹太人背弃摩西， 叫他们不要给孩子行割礼， 也不要遵守规例。
22 他们总会听见你来了， 那怎么办呢？
23 你就照我们的话作吧， 我们这里有四个人， 都有愿在身。
24 你把他们带去， 和他们一同行洁净礼， 并且替他们付钱， 让他们剃去头发， 这样大家就知道以前所听见关于你的事， 都不是真实的， 也知道你是遵守律法循规蹈矩而行的人。
25 至于信主的外族人， 我们已经写了信， 吩咐他们要禁戒祭偶像的食物、血、勒死的牲畜和淫乱。"
26 保罗就把那几个人带走了， 第二天和他们一同行了洁净礼。他们进了殿， 报明了他们洁净期满的日子， 以及各人献祭的时间。
27 七日将完的时候， 从亚西亚来的犹太人看见保罗在殿里， 就煽动群众， 并且捉住他，
28 喊叫着说： "以色列人哪， 快来帮忙！ 这个人到处教人反对人民， 反对律法和这个地方， 他甚至把希腊人也带进殿里， 污秽了这圣地。"
29 原来他们看见过以弗所人特罗非摩同保罗在城里， 就以为保罗带他进了殿。
30 于是全城震动， 民众一齐跑来， 捉住保罗， 拉出殿外， 殿门就立刻关起来了。
31 他们正想杀他的时候， 有人报告营部的千夫长， 说： "整个耶路撒冷都乱了！ "
32 千夫长立刻带着士兵和百夫长跑到他们那里。众人一看见千夫长和士兵， 就停止殴打保罗。
33 于是千夫长上前捉住保罗， 吩咐人用两条铁链捆住他， 问他是什么人， 作过什么事。
34 那时众人叫这个喊那个， 吵吵闹闹， 以致千夫长没有办法知道真相， 只好下令把保罗带到营楼去。
35 保罗到了台阶下面的时候， 士兵把他抬起来， 因为群众猛挤，
36 而且有一群人跟在后面叫喊： "干掉他！ "
37 他们带着保罗快到营楼的时候， 保罗对千夫长说： "我可以跟你讲一句话吗？"千夫长说： "你懂希腊话吗？
38 难道你不就是不久以前作乱的、带领四千个杀手到旷野去的那个埃及人吗？"
39 保罗说： "我是犹太人， 是基利家的大数人， 并不是无名小城的公民， 求你准我向民众讲几句话。"
40 千夫长准许了他， 保罗就站在台阶上， 向民众作了一个手势。大家安静下来了， 保罗就用希伯来语讲话， 说：
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka: