1 "到那一天（这是耶和华的宣告）， 敌人要把犹大列王、首领、祭司、先知和耶路撒冷居民的骸骨， 都从他们的坟墓里取出来，
2 拋散在太阳、月亮和天上的万象之下， 就是他们从前所爱慕、服事、跟随、求问、敬拜的。这些骸骨必不再被收殓埋葬， 必在地面上成为粪肥。
3 这邪恶的家族剩下的余民， 在我驱逐他们到的各地， 宁可选择死， 也不要存活。"这是万军之耶和华的宣告。
4 "你要对他们说： ‘耶和华这样说： 人跌倒了， 不再起来吗？人偏离了， 不再回转吗？
5 这人民为什么背道， 耶路撒冷为什么长久偏离？他们定意行诡诈， 不肯回转。
6 我留心听， 但他们都不说真实的话。没有人为自己的恶行后悔， 说： "我究竟作了什么？"他们各人继续走自己偏差的路， 像战马直冲入战场。
7 连空中的鹳鸟也知道自己来去的季候； 斑鸠、燕子和白鹤也谨守迁移的时令； 我的子民却不晓得耶和华的法则。
8 你们怎可以说： "我们是智慧人， 我们有耶和华的律法"呢？事实上， 经学家虚假的笔已把律法变成谎言了。
9 智慧人必蒙羞， 惊惶失措。看哪！ 他们弃绝了耶和华的话， 他们还有什么智慧呢？
10 因此， 我必把他们的妻子给别人， 把他们的田地给别的主人， 因为他们从最小的到最大的， 个个都贪图不义之财； 从先知到祭司， 全都行事诡诈。
11 他们草率地医治我子民（"我子民"原文作"我子民的女子"）的损伤， 说： "平安了！ 平安了！ "其实没有平安。’
12 耶和华说： ‘他们行了可憎的事， 本应觉得羞愧， 可是他们一点羞愧都没有， 恬不知耻。因此他们必仆倒在倒下的人中间； 我惩罚他们的时候， 他们必倒下来。
13 我要彻底除掉他们的庄稼； 葡萄树上必没有葡萄， 无花果树上必没有无花果， 叶子也必枯干。我赐给他们的， 都离开他们过去了。’"这是耶和华的宣告。
14 我们为什么坐着不动呢？你们要集合起来， 我们要进入坚固的城里去， 在那里灭亡吧！ 因为耶和华我们的 神要我们灭亡， 又把毒水给我们喝， 因我们得罪了耶和华。
15 我们期待平安， 却得不到好处； 期待得医治的时候， 不料， 只有惊慌。
16 从但那里听见敌人战马的喷气声， 全地因听见壮马的嘶鸣声震动。他们来是要吞灭土地和地上所有的， 要吞灭城和城中的居民。
17 "看哪！ 我要打发毒蛇到你们中间， 是没有法术能制伏的， 它们必咬你们。"这是耶和华的宣告。
18 我的愁苦无法医治（本句按照《马索拉抄本》意思难确定； 现参照《七十士译本》翻译）， 我的心在我里面悲痛欲绝。
19 听啊！ 我同胞（"同胞"原文作"人民的女子"）的呼救声， 从遥远之地传来： "耶和华不在锡安吗？锡安的王不在其中吗？""他们为什么以自己雕刻的偶像， 和列国虚无的偶像， 来惹我发怒呢？"
20 "收割期已过， 夏天也结束； 但我们仍未获救。"
21 因着我的同胞（"同胞"原文作"人民的女子"）被压碎， 我的心破碎了； 我悲伤痛哭， 惊慌抓住了我。
22 难道基列没有乳香吗？难道那里没有医生吗？我的同胞（"同胞"原文作"人民的女子"）为什么总不痊愈呢？
1 V ten čas, dí Hospodin, vyberou kosti králů Judských, i kosti knížat jejich, i kosti kněží, i kosti proroků, ano i kosti obyvatelů Jeruzalémských z hrobů jejich,
2 A rozmecí je proti slunci a měsíci, i proti všemu vojsku nebeskému, kteréž milují, a kterýmž slouží, a za kterýmiž chodí, a kterýchž hledají, a kterýmž se klanějí. Nebudou sebrány, ani pochovány, budou místo hnoje na svrchku země.
3 I bude žádostivější smrt nežli život všechněm ostatkům těm, kteříž pozůstanou z rodiny této nešlechetné na všech místech, kdež by koli pozůstali, tam kamž je zaženu, dí Hospodin zástupů.
4 Protož díš jim: Takto praví Hospodin: Tak-liž padli, aby nemohli povstati? Tak-liž se odvrátil, aby se nemohl zase navrátiti?
5 Proč se odvrátil lid tento Jeruzalemský odvrácením věčným? Chytají se lsti, a nechtí se navrátiti.
6 Pozoroval jsem a poslouchal. Nemluví, což pravého jest; není, kdo by želel zlosti své, říkaje: Což jsem učinil? Každý obrácen jest k běhu svému jako kůň, kterýž prudce běží k boji.
7 Ješto čáp u povětří zná nařízené časy své, a hrdlička i řeřáb i vlaštovice šetří času příletu svého, lid pak můj nezná soudu Hospodinova.
8 Jakž můžete říci: Moudří jsme a zákon Hospodinův máme? Aj, jistě nadarmo dělá písař péro, nadarmo jsou v zákoně zběhlí.
9 Kohož zahanbili ti moudří? Kdo jsou předěšeni a jati? Aj, slovem Hospodinovým pohrdají, jakáž tedy jest moudrost jejich?
10 A protož dám ženy jejich jiným, pole jejich těm, kteříž by je opanovali; nebo od nejmenšího až do největšího všickni napořád vydali se v lakomství, od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
11 Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
12 Jsou-liž zahanbováni, proto že ohavnost páchali? Ba ani se co ustydli, ani zahanbiti uměli. Protož padnou, když oni padati budou; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
13 Do konce vykořením je, dí Hospodin. Nebude žádného hroznu na vinném kmenu, ani žádných fíků na fíku, ano i list sprchne, a což dám jim, odjato bude.
14 Proč my tu sedíme? Shromažďte se, a vejděme do měst hrazených, a odpočineme tam. Ale Hospodin Bůh náš káže odpočívati nám, když vodou jedovatou napojí nás, proto že jsme hřešili proti Hospodinu.
15 Čekej pokoje, ale nic dobrého, času uzdravení, ale aj, hrůza.
16 Od Dan slyšeti frkání koní jeho, od hlasu prokřikování silných jeho všecka země se třese, kteříž táhnou, aby zžírali zemi i všecko, což jest na ní, město i ty, kteříž bydlejí v něm.
17 Nebo aj, já pošli na vás hady nejjedovatější, proti nimž nic neprospívá zaklínání, a štípati vás budou, dí Hospodin.
18 Srdce mé ve mně, kteréž by mne mělo občerstvovati v zármutku, mdlé jest.
19 Aj, hlas křiku dcery lidu mého z země velmi daleké: Zdali Hospodina není na Sionu? Zdali krále jeho není na něm? Proč mne popouzeli rytinami svými, marnostmi cizozemců?
20 Pominula žeň, dokonalo se léto, a my nejsme vyproštěni.
21 Pro potření dcery lidu mého potřín jsem, smutek nesu, užasnutí podjalo mne.
22 Což není žádného lékařství v Galád? Což není žádného lékaře tam? Proč tedy není zhojena dcera lidu mého?