1 耶和华说： "人若是休妻， 妻子离开了他， 又嫁了别人， 前夫怎能与她复合呢？如果复合， 那地不是大大玷污了吗？你曾与许多情人行淫， 还想归向我。"这是耶和华的宣告。
2 "你向光秃的高冈举目看看， 哪里没有你的淫迹？你坐在路边等候情人， 像阿拉伯人在旷野埋伏一样。你以淫乱和邪恶， 把这地玷污了。
3 所以甘霖停止， 春雨不降； 你还是一副妓女的面孔（"面孔"原文作"额"）， 不顾羞耻。
4 你刚刚不是还呼叫我： ‘我父啊！ 你是我年轻时的良伴；
5 耶和华怎会永远怀怒， 常存愤恨呢？’你虽然这样说了， 还是尽力去作恶。"
6 约西亚王在位的日子， 耶和华对我说： "背道的以色列所作的， 她怎样走上各高山， 在每棵繁茂的树下行淫， 你看见了没有？
7 我以为她作了这些事以后， 就必回转过来， 可是她没有回转。她诡诈的妹妹犹大也看见了。
8 因背道的以色列犯了淫乱， 我就给她休书， 把她休了。我看见她诡诈的妹妹犹大还是不惧怕， 照样行淫。
9 因以色列把自己的淫行视作等闲， 去与石头木头行淫， 就把这地玷污了。
10 虽然这样， 她诡诈的妹妹犹大还没有全心归向我， 只是假意地归我。"这是耶和华的宣告。
11 耶和华对我说： "背道的以色列， 比诡诈的犹大还显得正义。
12 你去， 把这些话向北方宣告， 说： ‘背道的以色列啊， 回转吧！ ’这是耶和华的宣告。’我必不向你们变脸， 因为我是慈爱的， 我必不永远怀怒。’这是耶和华的宣告。
13 ‘只要你承认自己的罪孽， 就是悖逆了耶和华你的 神， 在每棵繁茂的树下， 滥爱外族人的神， 没有听从我的话。’这是耶和华的宣告。
14 ‘背道的人哪， 回转吧！ ’这是耶和华的宣告。’因为我才是你们的主。我要每城取一人， 每族取二人， 把你们带到锡安。
15 "我必把合我心意的牧人赐给你们， 他们要用知识和智慧牧养你们。
16 当那些日子， 你们在这地繁殖增多的时候， 人必不再提说耶和华的约柜， 不把它放在心上， 不思念它， 不觉得缺少， 也不再制造。’这是耶和华的宣告。
17 ‘那时， 人必称耶路撒冷为耶和华的宝座， 万国要聚集到她那里， 因耶和华名的缘故来到耶路撒冷； 他们必不再随从自己顽梗的恶心行事。
18 在那些日子， 犹大家必与以色列家同行， 他们必从北方之地一同来到我赐给你们列祖为业的地方。’"
19 "我说： ‘我待你， 像待儿女一样， 赐给你佳美之地， 就是列国中最美好的产业； 我以为你会称我为父， 不再离去不跟从我了。
20 以色列家啊！ 妻子怎样行奸诈对丈夫不忠， 你也照样以奸诈待我。’"这是耶和华的宣告。
21 在光秃的高冈听到人声， 就是以色列人哭泣恳求的声音； 因为他们改转了自己的道路， 忘记了耶和华他们的 神。
22 "背道的人哪， 回转吧！ 我必医治你们背道的病。""看哪！ 我们来到你这里， 因为你是耶和华我们的 神！
23 小山和大山上的喧嚷， 真是徒然的， 以色列的救恩诚然在于耶和华我们的 神。
24 从我们幼年以来， 我们列祖劳苦得来的， 他们的牛羊， 他们的儿女， 都给那可耻的偶像吞掉了。
25 但愿我们躺卧在羞耻中， 让惭愧遮盖着我们！ 因为我们得罪了耶和华我们的 神， 从我们幼年直到现在， 我们和列祖都没有听从耶和华我们的 神的话。"
1 Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
2 Pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.
3 A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové, a deště jarního nebývalo, však čelo ženy nevěstky majíc, nechtělas se styděti.
4 Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?
5 Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost? Zdali chovati jej bude na věky? Aj, mluvíš i pášeš zlé věci, jakž jen můžeš.
6 Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále: Viděl-lis, co činila zpurná dcera Izraelská? Chodívala na každou horu vysokou, i pod každé dřevo zelené, a tam smilnila.
7 A ačkoli jsem řekl, když ty všecky věci ona činila: Nechť se navrátí ke mně, však se nenavrátila. Načež hleděla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská.
8 Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny, poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská, propustiti ji, a dáti jí lístek zapuzení jejího. Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, ale šedši, smilnila také sama.
9 I stalo se, že hanebným smilstvím svým poškvrnila země; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem.
10 A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, celým srdcem svým, ale pokrytě, praví Hospodin.
11 Protož řekl Hospodin ke mně: Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská, více nežli zpronevěřilá Judská.
12 Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci, a rci: Navrať se, zpurná dcero Izraelská, dí Hospodin, a neoboří se tvář má zůřivá na vás; nebo já dobrotivý jsem, dí Hospodin, aniž držím hněvu na věčnost.
13 Jen toliko poznej nepravost svou, že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila, a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené, a hlasu mého neposlouchali jste, dí Hospodin.
14 Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
15 Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.
16 I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.
17 V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou, a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma, a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého.
18 V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským, a přiberou se spolu z země půlnoční do země, kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim;
19 Ač já pravím: Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny, a dáti tobě zemi žádostivou, dědictví slavné zástupů pohanských, leč abys mne vzýval, říkaje: Otče můj, a od následování mne abys se neodvracel?
20 Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
21 Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
22 Navraťte se, synové zpurní, a uzdravím odvrácení vaše. Rcete: Aj, my jdeme k tobě, nebo ty, Hospodine, jsi Bůh náš.
23 Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo.
24 Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
25 Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.