1 以色列家啊！ 你们要听耶和华对你们所说的话。
2 耶和华这样说： "你们不要学习列国的行径， 列国因天象惊惶， 你们却不要因这些惊惶。
3 因为万民所信奉的都是虚空， 只是从林中砍下的树木， 是匠人用凿刀制成的产品。
4 他们用金银把它修饰， 用钉子和锤子把它钉牢， 使它不动摇。
5 它们像瓜田里的稻草人， 不能说话； 它们必须要人抬着走， 因为它们不能走路。你们不要害怕它们， 因它们不能降祸， 也不能降福。"
6 耶和华啊！ 没有可以跟你相比的； 你是伟大的， 你的名大有能力。
7 万国的王啊！ 谁敢不敬畏你呢？这是你应得的。因为在列国所有的智慧人中， 以及在他们的全国里， 没有可以跟你相比的。
8 他们全是顽梗愚昧， 他们所领受的教导是来自那些虚无、木做的偶像。
9 那些偶像镶有经过锤炼的银片， 银子是从他施运来的， 也有从乌法运来的金子， 都是匠人和金匠手作的产品。它们穿着蓝色和紫色的衣服， 全都是巧匠的作品。
10 只有耶和华是真神； 他是永活的 神， 是永远的君王。他一发怒， 大地就震动， 万国都不能抵受他的忿怒。
11 你们要对他们这样说： "那些没有创造天地的神， 必从地上、从天下消灭。"
12 耶和华用自己的能力创造了大地， 用自己的智慧坚立了世界， 又用自己的聪明展开了诸天。
13 他一发声， 空中众水就澎湃； 他使云雾从地极上腾； 他造了闪电和雷雨， 又使风从他的仓库里吹出来。
14 人人都是顽梗无知； 所有的金匠都因偶像羞愧， 因为他们铸造的像都是虚假、没有气息的。
15 偶像都是虚无的， 是荒谬可笑的作品； 到了讨罪的时候， 它们必被除灭。
16 那作雅各产业的并不像这些偶像， 因为他是万物的创造者； 以色列是属他的民族， 万军之耶和华是他的名。
17 住在被围困的城中的人哪！ 你们从地上拾起自己的行囊。
18 因为耶和华这样说： "看哪！ 在这时候， 我要把这地的居民投掷出去； 又使他们受困苦， 以致他们被压倒。"
19 因我的损伤， 我有祸了！ 我的创伤不能医治； 但我说： "这是我的痛苦， 我必须忍受。"
20 我的帐棚毁坏， 我的绳索都折断了； 我的儿女都离我而去， 不在这里了； 再没有人支搭我的帐棚， 挂起我的幔子。
21 牧人都是顽梗的， 他们不求问耶和华； 因此， 他们不得亨通， 他们所有的羊群都四散。
22 听哪！ 有风声传来， 有大骚动从北方之地而来， 要使犹大的城市荒凉， 成为野狗的巢穴。
23 耶和华啊！ 我知道人的道路是不由自己的； 人行走时， 也不能确定自己的脚步。
24 耶和华啊！ 求你只按着公正惩治我， 不要按着你的忿怒施行惩治， 免得你使我衰微。
25 愿你把你的烈怒倾倒在不认识你的列国， 和不求告你名的万族身上； 因为他们吞吃了雅各， 他们吞吃了他， 把他消灭， 使他的住处荒凉。
1 Slyšte slovo toto, kteréž mluví k vám Hospodin, ó dome Izraelský.
2 Takto praví Hospodin: Cestě pohanů neučte se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané.
3 Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka,
4 Stříbrem a zlatem ozdobí je, hřebíky a kladivy utvrzují je, aby se neviklalo.
5 Jsou jako palmový špalek tvrdý, ani nemluví; nošeni býti musejí, nebo choditi nemohou. Nebojtež se jich, nebo zle učiniti nemohou, aniž také dobře učiniti mohou.
6 Z nichž není žádného tobě podobného, ó Hospodine; veliký jsi, i jméno tvé veliké jest v moci.
7 Kdož by se nebál tebe, králi národů? Na tebeť zajisté to sluší, poněvadž mezi všemi mudrci národů, i ve všem království jejich nikdá nebylo podobného tobě.
8 A však ze spolka zhlupěli, a blázni jsou; z dřeva učiti se jest pouhá marnost.
9 Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá, a zlato z Ufaz, dílo řemeslníka a rukou zlatníka; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich, všecko to jest dílo umělých.
10 Ale Hospodin jest Bůh pravý, jest Bůh živý a král věčný, před jehož prchlivostí země se třese, aniž mohou snésti národové rozhněvání jeho.
11 (Takto říkejte jim: Bohové ti, kteříž nebe ani země neučinili, nechť zahynou z země, a nechť jich není pod nebem.)
12 Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa.
13 Kterýžto když vydává hlas, ječení vod bývá na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
14 Tak zhlupěl každý člověk, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník pro rytinu; nebo slitina jeho jest faleš, a není ducha v nich.
15 Marnost jsou a dílo podvodů; v čas, v němž je navštívím, zahynou.
16 Neníť podobný těmto díl Jákobův, nebo on jest stvořitel všeho; Izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho, jehož jméno jest Hospodin zástupů.
17 Sbeř z země koupi svou, ty kteráž bydlíš v pevnosti této.
18 Nebo takto praví Hospodin: Aj, já vyhodím z praku obyvatele země této pojednou, a ssoužím je, aby shledali toto:
19 Běda mně pro setření mé, přebolestná jest rána má, ješto jsem já byl řekl: Jistě tuto nemoc budu moci snésti.
20 Stan můj popléněn jest, a všickni provazové moji potrháni jsou. Synové moji odebrali se ode mne, a není žádného; není žádného, kdo by více rozbíjel stan můj, a roztáhl kortýny mé.
21 Nebo zhlupěli pastýři, a Hospodina se nedotazovali; protož nevede se jim šťastně, a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest.
22 Aj, pověst jistá přichází, a pohnutí veliké z země půlnoční, aby obrácena byla města Judská v pustinu a v příbytek draků.
23 Vím, Hospodine, že není v moci člověka cesta jeho, aniž jest v moci muže toho, kterýž chodí, aby spravoval krok svůj.
24 Kárej mne, Hospodine, však milostivě, ne v hněvě svém, abys nesetřel mne.
25 Vylí hněv svůj na ty národy, kteříž tebe neznají, a na rodiny, kteréž jména tvého nevzývají; nebo zžírají Jákoba, a tak zžírají jej, aby jej všeho sežrali, a obydlí jeho v poustku obrátili.