1 耶稣说完了这一切话, 就对门徒说:

2 "你们知道两天之后就是逾越节, 人子将要被交给人, 钉在十字架上。"

3 那时, 祭司长和民间的长老聚集在大祭司该亚法的官邸,

4 商议怎样用诡计逮捕耶稣, 把他杀害。

5 不过他们说: "不可在节期下手, 免得引起民众暴动。"

6 耶稣在伯大尼, 在患痲风的西门家里的时候,

7 有一个女人拿着一瓶珍贵的香膏, 前来把它浇在耶稣的头上。

8 门徒看见了, 就很生气, 说: "为什么这样浪费呢?

9 这香膏可以卖很多钱, 赒济穷人。"

10 耶稣知道了, 就说: "为什么难为这个女人呢?她为我作了一件美事。

11 你们常常有穷人跟你们在一起, 然而却不常有我。

12 她把这香膏浇在我身上, 是为了安葬我而作的。

13 我实在告诉你们, 这福音无论传到世界上什么地方, 这女人所作的都要传讲, 来记念她。"

14 那时, 十二门徒中的一个, 就是加略人犹大, 去见祭司长, 说:

15 "如果我把他交给你们, 你们愿意给我什么呢?"他们就给了他三十块银子。

16 从那时起, 他就找机会把耶稣交给他们。

17 除酵节的第一天, 门徒前来问耶稣: "你要我们在哪里为你预备逾越节的晚餐呢?"

18 他说: "你们到城里去见某人, 对他说, 老师说: ‘我的时候快到了; 我要到你那里和我的门徒守逾越节。’"

19 门徒照耶稣的指示去作, 预备好了逾越节的晚餐。

20 到了晚上, 耶稣和十二门徒一同吃晚餐。

21 他们吃的时候, 耶稣说: "我实在告诉你们, 你们中间有一个人要出卖我。"

22 他们就很忧愁, 一个一个地问他: "主啊, 是我吗?"

23 他回答: "那和我一同把手蘸在盘子里的人, 他要出卖我。

24 正如经上指着人子所说的, 他固然要离世, 但出卖人子的那人有祸了! 他没有生下来倒好。"

25 那出卖耶稣的犹大说: "拉比, 是我吗?"他说: "这是你说的。"

26 他们吃的时候, 耶稣拿起饼来, 祝谢了就擘开, 递给门徒, 说: "你们拿去吃吧, 这是我的身体。"

27 耶稣又拿起杯来, 祝谢了就递给他们, 说: "你们都喝吧,

28 这是我的血, 是为立约的, 为许多人流出来, 使罪得赦。

1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.

4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.

16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.