1 Břímě Týru. Kvělte lodí mořské; nebo popléněn jest, tak že není ani domu. Aniž kdo přichází z země Citim; známé učiněno jest jim.

2 Umlknětež obyvatelé ostrovu, kterýž kupci Sidonští, plavíce se přes moře, naplňovali,

3 A jehož úrody na velikých vodách, símě Sichor, žeň jeho, užitek potoka, a kterýž byl skladem národů.

4 Zastyď se, Sidone, nebo praví moře, pevnost mořská, řkuc: Nepracuji ku porodu, a nerodím, a nevychovávám mládenců, aniž odchovávám panen.

5 Jakož nad pověstí o Egyptu, tak žalostiti budou nad pověstí o Týru.

6 Přepravte se do Tarsu, kvělte obyvatelé ostrovu.

7 To-liž by se vždycky veselilo? Jestiť starožitnost jeho ode dnů starodávních, ale zavedouť je daleko nohy jeho.

8 Kdo že to usoudil proti Týru, korunujícímu jiné, jehož kupci jsou jako knížata, a kramáři jeho znamenití v zemi?

9 Hospodin zástupů usoudil to, aby zohavil pýchu všelikého slavného, a za nic položil všecky znamenité země.

10 Navrať se do země své jako řeka, ó dcero Tarská, neníť tam více ani pasu.

11 Vztáhl ruku svou na moře, pohnul královstvími; Hospodin přikázal o tržišti, aby zkaženy byly pevnosti jeho.

12 A řekl: Nebudeš se více veseliti, trpěc nátisk, panno, dcero Sidonská. Povstaň, beř se do Citim, ale i tam nebudeš míti odpočinutí.

13 Aj, země Kaldejská, ten lid nebyl lidem. Assur vzdělal ji pro obyvatele pustin, vystavěli věže jejich, vzdělali paláce její, tak že i Assyrii vyvrátil.

14 Kvělte lodí mořské, nebo zpuštěna jest pevnost vaše.

15 I stane se v ten den, že v zapomenutí bude Týrus za sedmdesáte let, jako za věk krále jednoho. Do skonání sedmdesáti let bude míti Týrus jako písničku nevěstky.

16 Vezmi harfu, obcházej město, ó nevěstko v zapomenutí daná, hrej dobře, zpívej dlouho, abys v pamět uvedena byla.

17 I bude po dokonání sedmdesáti let, že navštíví Hospodin Týr, ale on navrátí se zase k nevěstčí mzdě své, a smilniti bude se všemi královstvími země na okršlku světa.

18 Však kupectví jeho a mzda jeho svatá bude Hospodinu. Nebude na poklad skládána, ani schovávána, ale pro ty, kteříž přebývají před Hospodinem, bude kupectví jeho, aby jedli do sytosti, a měli roucho dobré.

1 Sur Kentiyle ilgili bildiri: Ey ticaret gemileri, feryat edin! 2 Çünkü Sur Kenti evleriyle, 2 Limanlarıyla birlikte yok oldu. 2 Kittimden size haber geldi.

2 Ey kıyı halkı ve denizcilerin zenginleştirdiği 2 Sayda tüccarları, susun!

3 Şihorun tahılı, Nilin ürünü 2 Denizleri aşar, Sura gelir sağlardı. 2 Ulusların kârı ona akardı.

4 Utan, ey Sayda, ey deniz kıyısındaki kale! 2 Çünkü deniz sana sesleniyor: 2 ‹‹Ne doğum ağrısı çektim, ne de doğurdum. 2 Ne delikanlılar büyüttüm, ne de kızlar.››

5 Surun haberi Mısıra ulaşınca, 2 Yüreği burkulacak insanların.

6 Tarşişe geçin, ey kıyıda oturanlar, 2 Feryat edin.

7 Uzak ülkeleri yurt edinmiş, 2 Eğlenceye düşkün halkınız, 2 Eski, tarihsel kentiniz bu mu?

8 Taçlar giydiren Sura karşı bu işi kim tasarladı? 2 O kent ki, tüccarları prenslerdi, 2 İş adamları dünyanın saygın kişileriydi.

9 Görkeminin sonucu olan gururunu kırmak, 2 Dünyaca ünlü bütün saygın kişilerini alçaltmak için 2 Her Şeye Egemen RAB tasarladı bunu.

10 Kendi topraklarını Nil gibi basıp geç, 2 Ey Tarşiş kızı, artık engel yok.

11 RAB denizin üzerine elini uzatıp ülkeleri titretti, 2 Kenan kalelerinin yıkılmasını buyurdu.

12 ‹‹Eğlencen sona erdi, ey Sayda, erden kız!›› dedi, 2 ‹‹Kirletildin. 2 Kalk, Kittime geç, 2 Orada bile rahat yüzü görmeyeceksin.››

13 Kildan ülkesine bak! 2 O halk yok artık. 2 Asurlular onların ülkesini yabanıl hayvanlara verdi, 2 Kuşatma kuleleri diktiler, saraylarını soydular, 2 Ülkeyi viraneye çevirdiler.

14 Feryat edin, ey ticaret gemileri! 2 Çünkü sığınağınız harap oldu.

15 Bundan sonra Sur Kenti yetmiş yıl, bir kralın ömrü süresince unutulacak. Yetmiş yıl bitince, fahişe için bestelenen türküdeki gibi Sura şöyle denecek:

16 ‹‹Bir lir al, dolaş kenti, 2 Ey sen, unutulmuş fahişe! 2 Güzel çal seni anımsamaları için, 2 Türkü üstüne türkü söyle.››

17 Yetmiş yıl geçince RAB Surla ilgilenecek, ama Sur para için yine fahişeliğe dönecek. Dünyanın bütün krallıklarıyla fahişelik edecek.

18 Kentin ticaretten ve fuhuştan kazandıkları RAB'be adanacak. Bunlar biriktirilmeyecek, hazineye konmayacak. Ticaretten kazandıklarını doyuncaya dek yesinler, güzel güzel giyinsinler diye RAB'bin önünde yaşayanlara verilecek.