1 Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý,

2 Že dochází pokoje, a odpočívá na ložci svém, kdožkoli chodí v upřímosti své.

3 Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.

4 Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní?

5 Kteříž smilníte v hájích pod každým dřevem zeleným, zabíjejíce syny své při potocích, pod vysokými skalami.

6 Mezi hladkými kameny potočními jest díl tvůj. Tiť jsou, ti los tvůj, na něž také vyléváš mokrou obět, obětuješ suchou obět. V těch-liž bych věcech se kochal?

7 Na hoře vysoké a vyvýšené stavíš lože své, a tam vstupuješ k obětování oběti.

8 Pamětné pak znamení své za dvéře a za veřeje stavíš, když ode mne, odkryvši se, vstupuješ, a rozšiřuješ lože své, činíc je prostrannější víc než pohané; miluješ lože jejich, kdež místo oblíbíš.

9 Chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu.

10 Pro množství cest svých ustáváš, aniž říkáš: Daremnéť jest to. Nalezla jsi sobě zběř ku pomoci, protož neželíš práce.

11 A kohož jsi se děsila a bála, že jsi klamala, a na mne se nerozpomínala, ani připustila k srdci svému? Zdali proto, že jsem já mlčel, a to zdávna, nebojíš se mne?

12 Já tvou spravedlnost oznámím, a skutky tvé, kteřížť nic neprospějí.

13 Když křičeti budeš, nechať tě vysvobodí zběř tvá. Ano pak všecky je zanese vítr, a zachvátí marnost, ale kdož doufá ve mne, vládnouti bude zemí, a dědičně obdrží horu svatou mou.

14 Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého.

15 Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.

16 Nebuduť se zajisté na věky nesnadniti, aniž se budu věčně hněvati, neboť by duch před oblíčejem mým zmizel, i dchnutí, kteréž jsem já učinil.

17 Pro nepravost lakomství jeho rozhněval jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhněval proto, že odvrátiv se, odšel cestou srdce svého.

18 Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním.

19 Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.

20 Bezbožní pak budou jako moře zbouřené, když se spokojiti nemůže, a jehož vody vymítají nečistotu a bláto.

21 Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.

1 Doğru kişi ölüp gidiyor, 2 Kimsenin umurunda değil. 2 Sadık adamlar da göçüp gidiyor; 2 Kimse doğru kişinin göçüp gitmekle 2 Kötülükten kurtulduğunun farkında değil.

2 Doğru kişi esenliğe kavuşur, 2 Doğru yolda yürümüş olan mezarındafü rahat uyur.

3 Ama siz, ey falcı kadının çocukları, 2 Fahişelik ve zina edenlerin soyu, buraya gelin!

4 Siz kiminle alay ediyorsunuz? 2 Kime dudak büküyor, dil çıkarıyorsunuz? 2 Ağaçlar arasında, bol yapraklı her ağacın altında 2 Şehvetle yanıp tutuşan, 2 Vadilerde, kaya kovuklarında çocuklarını kurban eden, 2 İsyan torunları, yalan soyu değil misiniz siz?

6 Sizin payınız 2 Vadinin düzgün taşlarından yapılan putlardır, 2 Evet, sizin nasibiniz onlardır! 2 Onlara dökmelik sunular döktünüz, 2 Tahıl sunuları sundunuz. 2 Bütün bunlardan sonra sizi cezalandırmaktan çekineceğimi mi sanıyorsunuz?

7 Yatağınızı ulu, yüksek dağa serdiniz, 2 Oraya bile kurban kesmeye gidiyorsunuz.

8 Kapılarınızın, sövelerinizin arkasına 2 İğrenç simgeler koydunuz. 2 Beni bıraktınız, 2 Yataklarınızı ardına kadar açıp içine girdiniz, 2 Oynaşlarınızla anlaşıp birlikte yatmaya can atıyorsunuz. 2 Onların çıplaklığını seyrettiniz.

9 Çeşit çeşit hoş kokular sürünüp ilah Moleke yağ götürdünüz. 2 Elçilerinizi ta uzaklara gönderdiniz, 2 Ölüler diyarına dek alçalttınız kendinizi.

10 Uzun yolculuklar sizi yorduğu halde, 2 ‹‹Pes ettim›› demediniz. 2 Gücünüzü tazeleyip durdunuz, 2 Bu nedenle de tükenmediniz.

11 ‹‹Sizi kaygılandıran, korkutan kim ki, 2 Bana ihanet ediyor, beni anmıyor, 2 Yüreğinizde bana yer vermiyorsunuz? 2 Benden korkmamanızın nedeni 2 Uzun zamandır suskun kalışım değil mi?

12 Sözde doğruluğunuzu da yaptıklarınızı da ilan edeceğim, 2 Bunların size yararı olmayacak.

13 Feryat ettiğinizde 2 Topladığınız putlar sizi kurtarsın bakalım! 2 Rüzgar hepsini silip süpürecek, 2 Bir soluk onları alıp götürecek. 2 Bana sığınansa ülkeyi mülk edinecek, 2 Kutsal dağımı miras alacak.››

14 RAB diyor ki, 2 ‹‹Toprak yığıp yol yapın, 2 Halkımın yolundaki engelleri kaldırın.››

15 Yüce ve görkemli Olan, 2 Sonsuzlukta yaşayan, adı Kutsal Olan diyor ki, 2 ‹‹Yüksek ve kutsal yerde yaşadığım halde, 2 Alçakgönüllülerle, ezilenlerle birlikteyim. 2 Yüreklerini sevindirmek için ezilenlerin yanındayım.

16 Çünkü sonsuza dek davacı ve öfkeli olacak değilim, 2 Öyle olsa, yarattığım canlarla ruhlar karşımda dayanamazdı.

17 Haksız kazanç suçuna öfkelenip halkı cezalandırdım, 2 Öfkeyle yüzümü çevirdim onlardan. 2 Ne var ki, inatla kendi yollarından gittiler.

18 ‹‹Yaptıklarını gördüm, 2 Ama onları iyileştirip yol göstereceğim. 2 Karşılık olarak hem onları 2 Hem de aralarında yas tutanları avutacağım.

19 Dudaklardan övgü sözleri döktüreceğim. 2 Uzaktakine de yakındakine de 2 Tam esenlik olsun›› diyor RAB, 2 ‹‹Hepsini iyileştireceğim.››

20 Ama kötüler çalkalanan deniz gibidir, 2 O deniz ki, rahat duramaz, suları çamur ve pislik savurur.

21 ‹‹Kötülere esenlik yoktur›› diyor Tanrım.