1 A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil.
2 Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.
3 Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4 I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
5 Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude.
6 Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.
7 Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou?
8 Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím.
9 Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Čehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly.
10 Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí.
11 Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
12 Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává.
13 Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.
14 Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje.
15 I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní.
16 Částku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň.
17 Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi.
18 Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli.
19 Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati?
20 Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém?
21 Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí.
22 Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil.
23 Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil.
24 Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.
25 Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství.
26 Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám.
27 Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.
28 Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.
1 ‹‹Şimdi, ey kulum Yakup soyu, 2 Seçtiğim İsrail halkı, dinle!
2 Seni yaratan, rahimde sana biçim veren, 2 Sana yardım edecek olan RAB şöyle diyor: 2 ‹Korkma, ey kulum Yakup soyu, 2 Ey seçtiğim Yeşurun! verilen bir addır.
3 ‹‹ ‹Susamış toprağı sulayacak, 2 Kurumuş toprakta dereler akıtacağım. 2 Çocuklarının üzerine Ruhumu dökecek, 2 Soyunu kutsayacağım.
4 Akarsu kıyısında otlar arasında yükselen 2 Kavaklar gibi boy atacaklar.›
5 ‹‹Kimi, ‹Ben RABbe aitim› diyecek, 2 Kimi Yakup adını alacak, 2 Kimi de eline ‹RABbe ait› yazıp 2 İsrail adını benimseyecek.››
6 RAB, İsrailin Kralı ve Kurtarıcısı, 2 Her Şeye Egemen RAB diyor ki, 2 ‹‹İlk ve son benim, 2 Benden başka Tanrı yoktur.
7 Benim gibi olan var mı? Haber versin. 2 Ezeli halkımı var ettiğimden beri olup bitenleri, 2 Bundan sonra olacakları söyleyip sıralasın, 2 Evet, gelecek olayları bildirsin!
8 Yılmayın, korkmayın! 2 Size çok önceden beri söyleyip açıklamadım mı? 2 Tanıklarım sizsiniz. 2 Benden başka Tanrı var mı? 2 Hayır, başka Kaya yok; 2 Ben bir başkasını bilmiyorum.››
9 Putlara biçim verenlerin hepsi boş insanlardır. 2 Değer verdikleri nesneler hiçbir işe yaramaz. 2 Putların tanıkları onlardır; 2 Ne bir şey görür ne de bir şey bilirler. 2 Bunun sonucunda utanç içinde kalacaklar.
10 Kim yararsız ilaha biçim vermek, 2 Dökme put yapmak ister?
11 Bakın, bu putlarla uğraşanların hepsi utanacak. 2 Onları yapanlar salt insan. 2 Hepsi toplanıp yargılanmaya gelsin. 2 Dehşete düşecek, utanacaklar birlikte.
12 Demirci aletini alır, 2 Kömür ateşinde çalışır, 2 Çekiçle demire biçim verir. 2 Güçlü koluyla onu işler. 2 Acıkır, güçsüz kalır, su içmeyince tükenir.
13 Marangoz iple ölçü alır, 2 Tahtayı tebeşirle çizer. 2 Raspayla tahtayı biçimlendirir, 2 Pergelle işaretler, insan biçimi verir. 2 İnsan güzelliğinde, 2 Evde duracak bir put yapar.
14 İnsan kendisi için sedir ağaçları keser, 2 Palamut, meşe ağaçları alır. 2 Ormanda kendine bir ağaç seçer. 2 Bir çam diker, ama ağacı büyüten yağmurdur.
15 Sonra ağaç odun olarak kullanılır. 2 İnsan aldığı odunla hem ısınır, 2 Hem tutuşturup ekmek pişirir, 2 Hem de bir ilah yapıp tapınır. 2 Yaptığı putun önünde yere kapanır.
16 Odunun bir kısmını yakar, 2 Ateşinde et kızartıp karnını doyurur. 2 Isınınca bir oh çeker, 2 ‹‹Isındım, ateşin sıcaklığını duyuyorum›› der.
17 Artakalan odundan kendine bir ilah, 2 Oyma put yapar; 2 Önünde yere kapanıp ona tapınır, 2 ‹‹Beni kurtar, çünkü ilahım sensin›› diye yakarır.
18 Böyleleri anlamaz, bilmez. 2 Çünkü gözleri de zihinleri de öylesine kapalı ki, 2 Görmez, anlamazlar.
19 Durup düşünmez, bilmez, 2 Anlamazlar ki şöyle desinler: 2 ‹‹Odunun bir kısmını yakıp 2 Ateşinde ekmek pişirdim, et kızartıp yedim. 2 Artakalanından iğrenç bir şey mi yapayım? 2 Bir odun parçasının önünde yere mi kapanayım?››
20 Külle besleniyorlar. 2 Aldanan yürekleri onları saptırıyor. 2 Canlarını kurtaramaz, 2 ‹‹Sağ elimdeki şu nesne aldatıcı değil mi?›› diyemezler.
21 ‹‹Ey Yakup soyu, ey İsrail, 2 Söylediklerimi anımsayın, çünkü kulumsunuz. 2 Size ben biçim verdim, kulumsunuz; 2 Seni unutmam, ey İsrail.
22 İsyanlarınızı bulut gibi, 2 Günahlarınızı sis gibi sildim. 2 Bana dönün, çünkü sizi kurtardım.››
23 Sevinçle haykırın, ey gökler, 2 Çünkü bunu RAB yaptı. 2 Haykırın, ey yerin derinlikleri. 2 Ey dağlar, ey orman, ormandaki her ağaç, 2 Sevinç çığlıklarına katılın. 2 Çünkü RAB Yakup soyunu kurtararak 2 İsrailde görkemini gösterdi.
24 Sizi kurtaran, 2 Size rahimde biçim veren RAB diyor ki, 2 ‹‹Her şeyi yaratan, 2 Gökleri yalnız başına geren, 2 Yeryüzünü tek başına seren, 2 Sahte peygamberlerin belirtilerini boşa çıkaran, 2 Falcılarla alay eden, 2 Bilgeleri geri çeviren, 2 Bilgilerini saçmalığa dönüştüren, 2 Kulunun sözlerini yerine getiren, 2 Ulaklarının peygamberlik sözlerini gerçekleştiren, 2 Yeruşalim için, ‹İçinde oturulacak›, 2 Yahuda kentleri için, ‹Yeniden kurulacak, 2 Yıkıntılarını onaracağım› diyen; 2 Engine, ‹Kuru! Sularını kurutacağım› diyen, 2 Koreş için, ‹O çobanımdır, 2 Her istediğimi yerine getirecek›, 2 Yeruşalim için, ‹Yeniden kurulacak›, 2 Tapınak için, ‹Temeli atılacak› diyen RAB benim.››