1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.16 Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.

1 ORA essendo que’ tre uomini restati di rispondere a Giobbe, perchè gli pareva di esser giusto;2 Elihu, figliuolo di Baracheel, Buzita, della nazione di Ram, si accese nell’ira contro a Giobbe, perchè giustificava sè stesso anzi che Iddio;3 e contro a’ tre amici di esso, perciocchè non aveano trovata alcuna replica, e pure aveano condannato Giobbe.4 Ora Elihu avea aspettato che Giobbe avesse parlato; perciocchè egli ed i suoi amici erano più attempati di lui.5 Ma, veggendo che non vi era replica alcuna nella bocca di que’ tre uomini, egli si accese nell’ira6 Ed Elihu, figliuolo di Baracheel, Buzita, parlò, e disse: Io son giovane, e voi siete molto attempati; Perciò io ho avuta paura, ed ho temuto Di dichiararvi il mio parere.7 Io diceva: L’età parlerà, E la moltitudine degli anni farà conoscere la sapienza.8 Certo lo spirito è negli uomini, Ma l’inspirazione dell’Onnipotente li fa intendere.9 I maggiori non son sempre savi; E i vecchi non intendono sempre la dirittura.10 Perciò io ho detto: Ascoltatemi; Ed io ancora dichiarerò il mio parere.11 Ecco, io ho aspettate le vostre parole, Io ho pòrto l’orecchio alle vostre considerazioni, Finchè voi aveste ricercati de’ ragionamenti.12 Ma avendo posto mente a voi, Ecco, non vi è alcun di voi che convinca Giobbe, Che risponda a’ suoi ragionamenti;13 Che talora non diciate: Noi abbiamo trovata la sapienza; Scaccilo ora Iddio, e non un uomo.14 Or egli non ha ordinati i suoi ragionamenti contro a me; Io altresì non gli risponderò secondo le vostre parole15 Essi si sono sgomentati, non hanno più risposto; Le parole sono state loro tolte di bocca.16 Io dunque ho aspettato; ma perciocchè non parlano più, Perchè restano e non rispondono più;17 Io ancora risponderò per la parte mia; Io ancora dichiarerò il mio parere;18 Perciocchè io son pieno di parole, Lo spirito del mio ventre mi stringe.19 Ecco, il mio ventre è come un vino che non ha spiraglio, E schianterebbesi come barili nuovi.20 Io parlerò adunque, ed avrò alcuna respirazione; Io aprirò le mie labbra, e risponderò.21 Già non mi avvenga di aver riguardo alla qualità della persona di alcuno; Io non m’infingerò parlando ad un uomo.22 Perciocchè io non so infingermi; Altrimenti, colui che mi ha fatto di subito mi torrebbe via