1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]

1 Poi il Signore parlò a Giobbe, e disse:2 Colui che litiga con l’Onnipotente lo correggerà egli? Colui che arguisce Iddio risponda a questo.3 E Giobbe rispose al Signore, e disse:4 Ecco, io sono avvilito; che ti risponderei io? Io metto la mia mano in su la bocca.5 Io ho parlato una volta, ma non replicherò più; Anzi due, ma non continuerò più6 E il Signore parlò di nuovo a Giobbe dal turbo, e disse:7 Cingiti ora i lombi, come un valente uomo; Io ti farò delle domande, e tu insegnami.8 Annullerai tu pure il mio giudicio, E mi condannerai tu per giustificarti?9 Hai tu un braccio simile a quel di Dio? O tuoni tu con la voce come egli?10 Adornati pur di magnificenza e di altezza; E vestiti di maestà e di gloria.11 Spandi i furori dell’ira tua, E riguarda ogni altiero, ed abbassalo;12 Riguarda ogni altiero, ed atterralo; E trita gli empi, e spronfondali;13 Nascondili tutti nella polvere, E tura loro la faccia in grotte;14 Allora anch’io ti darò questa lode, Che la tua destra ti può salvare15 Ecco l’ippopotamo, il quale io ho fatto teco; Egli mangia l’erba come il bue.16 Ecco, la sua forza è ne’ lombi, E la sua possa nei muscoli del suo ventre.17 Egli rizza la sua coda come un cedro; Ed i nervi delle sue coscie sono intralciati.18 Le sue ossa son come sbarre di rame, Come mazze di ferro.19 Egli è la principale delle opere di Dio; Sol colui che l’ha fatto può accostargli la sua spada.20 Perchè i monti gli producono il pasco, Tutte le bestie della campagna vi scherzano.21 Egli giace sotto gli alberi ombrosi, In ricetti di canne e di paludi.22 Gli alberi ombrosi lo coprono con l’ombra loro; I salci de’ torrenti l’intorniano.23 Ecco, egli può far forza ad un fiume, sì che non corra; Egli si fida di potersi attrarre il Giordano nella gola.24 Prenderallo alcuno alla sua vista? Foreragli egli il naso, per mettervi de’ lacci?