1 Prosseguiu Jeová na sua resposta a Jó, e disse:
2 Acaso com o Todo-poderoso contenderá quem usa de cavilações? Responda a isso quem argüi a Deus.
3 Então respondeu Jó a Jeová:
4 Eis que sou vil, que te hei de responder? Ponho a minha mão sobre a boca.
5 Uma vez falei, e não direi mais; Sim duas vezes, porém não prosseguirei.
6 Então o redemoinho respondeu Jeová a Jó:
7 Cinge os teus lombos como homem; Eu te perguntarei, e tu me responderás.
8 Porventura farás tu vão o meu juízo? Condenar-me-ás para te justificares a ti?
9 Ou tens tu um braço como Deus? E podes trovejar com a voz como ele o faz?
10 Orna-te de excelência e de dignidade, E veste-te de honra e de majestade.
11 Derrama as inundações da tua ira: Olha para todo o soberbo e abate-o;
12 Olha para todo o soberbo e humilha-o, E calca aos pés os iníquos onde estão.
13 Esconde-os juntamente no pó, Ata-lhes os rostos no lugar escondido.
14 Então eu também confessarei a respeito de ti Que a tua destra te poderá salvar.
15 Eis beemote, que eu criei contigo; Ele come o feno como o boi.
16 Eis que a sua fortaleza está nos seus lombos, E a sua força está nos músculos do seu ventre.
17 Move a sua cauda como o cedro: Os nervos da sua coxa são entretecidos.
18 Os seus ossos são como tubos de bronze, As suas costelas são como barras de ferro.
19 Ele é o principal das obras de Deus; Aquele que o fez, o proviu de espada.
20 Na verdade os montes lhe produzem pastos, E ali folgam todos os animais do campo.
21 Deita-se debaixo dos lotos, No esconderijo dos canaviais e no pântano.
22 Os lotos cobrem-no com a sua sombra, Os salgueiros do ribeiro o rodeiam.
23 Se um rio trasbordar, ele não treme; Está sem cuidado ainda que o Jordão se levante até a sua boca.
24 Poderá alguém apanhá-lo, quando ele estiver de vigia, Ou pôr-lhe um anel ao nariz?
1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]