1 Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské. 2 Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té země slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka. 3 Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, kněze, k Jeremiášovi proroku, aby řekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu. 4 Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře. 5 A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteříž oblehli byli Jeruzalém, pověst o nich, odtrhli od Jeruzaléma). 6 Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, řkoucí: 7 Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mně, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do země své Egyptské. 8 Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti městu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohněm. 9 Takto praví Hospodin: Nesvoďte sami sebe, říkajíce: Konečně odtrhnou od nás Kaldejští, neboť neodtrhnou. 10 Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozůstali z nich toliko ranění, tiť z stanů svých povstanou, a toto město ohněm vypálí. 11 Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým, 12 Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu. 13 Když pak byl v bráně Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, řka: K Kaldejským ty ustupuješ. 14 Jemuž řekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiť já k Kaldejským. Ale nechtěl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatům. 15 Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář. 16 Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní. 17 Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domě svém tajně, řka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž řekl Jeremiáš: Stalo. Potom řekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš. 18 Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto? 19 A kdež jsou proroci vaši, kteříž prorokují vám, říkajíce: Nepřitáhneť král Babylonský na vás, ani na zemi tuto? 20 Nyní tedy slyš, žádám, pane můj králi, nechť, prosím, místo má před tebou pokorná prosba má; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel. 21 I přikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do síně stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě. A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Ieremia în temniță
1 În locul lui Ieconia, fiul lui Ioiachim, a început să domnească Zedechia2 Împ. 24:17.2 Cron. 36:10. Cap. 22:24., fiul lui Iosia. El a fost pus împărat în țara lui Iuda de Nebucadnețar, împăratul Babilonului. 2 Dar2 Cron. 36:12,14. nici el, nici slujitorii lui, nici poporul din țară n-au ascultat cuvintele pe care le-a rostit Domnul prin prorocul Ieremia. 3 Împăratul Zedechia a trimis pe Iucal, fiul lui Șelemia, și pe ȚefaniaCap. 21:1,2;29:25;52:24., fiul lui Maaseia, preotul, la prorocul Ieremia, să-i spună: „Mijlocește pentru noi la Domnul Dumnezeul nostru!" 4 Pe atunci, Ieremia umbla slobod prin popor: nu-l aruncaseră încă în temniță. 5 Oastea2 Împ. 24:7.Ezec. 17:15. lui Faraon ieșise din Egipt, și haldeeniiVers. 11. Cap. 34:21. care împresurau Ierusalimul, când auziseră vestea aceasta, plecaseră din Ierusalim. 6 Atunci, Cuvântul Domnului a vorbit prorocului Ieremia astfel: 7 „Așa vorbește Domnul Dumnezeul lui Israel: ‘Iată ce să spuneți împăratului lui Iuda, careCap. 21:2. v-a trimis la Mine să Mă întrebați: «Iată că oastea lui Faraon, care pornise să vă ajute, se întoarce în țara ei, în Egipt; 8 iarCap. 34:22. haldeenii se vor întoarce, vor bate iarăși cetatea aceasta, o vor lua și o vor arde cu foc.»’ 9 Așa vorbește Domnul: ‘Nu vă înșelați zicând: «Haldeenii se vor depărta de la noi!» Căci nu se vor depărta! 10 Și chiar dacăCap. 21:4,5. ați bate toată oastea haldeenilor, care se războiesc cu voi, chiar dacă n-ar mai rămâne din ei decât vreo câțiva oameni răniți, tot s-ar ridica fiecare din cortul lui și ar arde cetatea aceasta cu foc.’" 11 Pe când se depărtase oasteaVers. 5. haldeenilor de Ierusalim de frica oastei lui Faraon, 12 Ieremia a vrut să iasă din Ierusalim, ca să se ducă în țara lui Beniamin și să scape din mijlocul poporului. 13 Când a ajuns însă la poarta lui Beniamin, căpitanul străjerilor, numit Ireia, fiul lui Șelemia, fiul lui Hanania, era acolo și a pus mâna pe prorocul Ieremia, zicând: „Tu vrei să treci la haldeeni!" 14 Ieremia a răspuns: „Nu este adevărat! Nu vreau să trec la haldeeni!" Dar Ireia n-a vrut să-l creadă, ci l-a apucat pe Ieremia și l-a dus înaintea căpeteniilor. 15 Căpeteniile, mâniate pe Ieremia, l-au lovit și l-au aruncat în temnițăCap. 38:26., în casa logofătului Ionatan, căci o prefăcuseră în temniță. 16 Așa a intratCap. 38:6. Ieremia în temniță și în gherlă, unde a stat multă vreme. 17 Împăratul Zedechia a trimis să-l aducă și l-a întrebat în taină la el acasă. El a zis: „Ai vreun cuvânt din partea Domnului?" Ieremia a răspuns: „Da." Și a adăugat: „Vei fi dat în mâinile împăratului Babilonului!" 18 Ieremia a mai spus împăratului Zedechia: „Cu ce am păcătuit eu împotriva ta, împotriva slujitorilor tăi și împotriva poporului acestuia de m-ați aruncat în temniță? 19 Și unde sunt prorocii voștri care vă proroceau și ziceau: ‘Împăratul Babilonului nu va veni împotriva voastră, nici împotriva țării acesteia’? 20 Acum ascultă, te rog, împărate, domnul meu! Fie bine primite înaintea ta rugămințile mele! Nu mă trimite iarăși în casa logofătului Ionatan, ca nu cumva să mor acolo!" 21 Împăratul Zedechia a poruncit să păzească pe Ieremia în curteaCap. 32:2;38:13,28. temniței și să-i dea în fiecare zi o pâine din ulița brutarilor, pânăCap. 38:9;52:6. s-a sfârșit toată pâinea din cetate. Astfel, Ieremia a rămas în curtea temniței.