1 V ten čas, dí Hospodin, vyberou kosti králů Judských, i kosti knížat jejich, i kosti kněží, i kosti proroků, ano i kosti obyvatelů Jeruzalémských z hrobů jejich, 2 A rozmecí je proti slunci a měsíci, i proti všemu vojsku nebeskému, kteréž milují, a kterýmž slouží, a za kterýmiž chodí, a kterýchž hledají, a kterýmž se klanějí. Nebudou sebrány, ani pochovány, budou místo hnoje na svrchku země. 3 I bude žádostivější smrt nežli život všechněm ostatkům těm, kteříž pozůstanou z rodiny této nešlechetné na všech místech, kdež by koli pozůstali, tam kamž je zaženu, dí Hospodin zástupů. 4 Protož díš jim: Takto praví Hospodin: Tak-liž padli, aby nemohli povstati? Tak-liž se odvrátil, aby se nemohl zase navrátiti? 5 Proč se odvrátil lid tento Jeruzalemský odvrácením věčným? Chytají se lsti, a nechtí se navrátiti. 6 Pozoroval jsem a poslouchal. Nemluví, což pravého jest; není, kdo by želel zlosti své, říkaje: Což jsem učinil? Každý obrácen jest k běhu svému jako kůň, kterýž prudce běží k boji. 7 Ješto čáp u povětří zná nařízené časy své, a hrdlička i řeřáb i vlaštovice šetří času příletu svého, lid pak můj nezná soudu Hospodinova. 8 Jakž můžete říci: Moudří jsme a zákon Hospodinův máme? Aj, jistě nadarmo dělá písař péro, nadarmo jsou v zákoně zběhlí. 9 Kohož zahanbili ti moudří? Kdo jsou předěšeni a jati? Aj, slovem Hospodinovým pohrdají, jakáž tedy jest moudrost jejich? 10 A protož dám ženy jejich jiným, pole jejich těm, kteříž by je opanovali; nebo od nejmenšího až do největšího všickni napořád vydali se v lakomství, od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš. 11 Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje. 12 Jsou-liž zahanbováni, proto že ohavnost páchali? Ba ani se co ustydli, ani zahanbiti uměli. Protož padnou, když oni padati budou; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin. 13 Do konce vykořením je, dí Hospodin. Nebude žádného hroznu na vinném kmenu, ani žádných fíků na fíku, ano i list sprchne, a což dám jim, odjato bude. 14 Proč my tu sedíme? Shromažďte se, a vejděme do měst hrazených, a odpočineme tam. Ale Hospodin Bůh náš káže odpočívati nám, když vodou jedovatou napojí nás, proto že jsme hřešili proti Hospodinu. 15 Èekej pokoje, ale nic dobrého, času uzdravení, ale aj, hrůza. 16 Od Dan slyšeti frkání koní jeho, od hlasu prokřikování silných jeho všecka země se třese, kteříž táhnou, aby zžírali zemi i všecko, což jest na ní, město i ty, kteříž bydlejí v něm. 17 Nebo aj, já pošli na vás hady nejjedovatější, proti nimž nic neprospívá zaklínání, a štípati vás budou, dí Hospodin. 18 Srdce mé ve mně, kteréž by mne mělo občerstvovati v zármutku, mdlé jest. 19 Aj, hlas křiku dcery lidu mého z země velmi daleké: Zdali Hospodina není na Sionu? Zdali krále jeho není na něm? Proč mne popouzeli rytinami svými, marnostmi cizozemců? 20 Pominula žeň, dokonalo se léto, a my nejsme vyproštěni. 21 Pro potření dcery lidu mého potřín jsem, smutek nesu, užasnutí podjalo mne. 22 Což není žádného lékařství v Galád? Což není žádného lékaře tam? Proč tedy není zhojena dcera lidu mého?
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
1 În vremea aceea", zice Domnul, „se vor scoate din mormintele lor oasele împăraților lui Iuda, oasele căpeteniilor lui, oasele preoților, oasele prorocilor și oasele locuitorilor Ierusalimului. 2 Le vor întinde în fața soarelui, în fața lunii și în fața întregii oștiri a cerurilor, pe care i-au iubit ei, cărora le-au slujit2 Împ. 23:5.Ezec. 8:16., pe care i-au urmat, pe care i-au căutat și înaintea cărora s-au închinat. Nu le vor mai strângeCap. 22:19., nici nu le vor mai îngropa, și se vor face gunoi2 Împ. 9:36.Ps. 83:10. Cap. 9:22;16:4. pe pământ. 3 Toți cei ce vor rămâne din acest neam rău vor dori mai degrabă moarteaIov 3:21,22;7:15,16.Apoc. 9:6. decât viața, în toate locurile unde îi voi izgoni", zice Domnul oștirilor. 4 „Spune-le: ‘Așa vorbește Domnul: «Cine cade și nu se mai scoală? Sau cine se abate fără să se întoarcă iarăși? 5 Pentru ce dar poporul acesta al Ierusalimului se lasă dus în necurmate rătăciriCap. 7:24., stăruiește în înșelătorieCap. 9:6. și nu vrea să se întoarcăCap. 5:3. la Dumnezeu? 6 Căci Eu2 Pet. 3:9. sunt cu luare aminte și aud că ei nu vorbesc cum ar trebui; niciunul nu se căiește de răutatea lui și nu zice: ‹Ce am făcut?› Ci toți își încep din nou alergarea, ca un cal care se aruncă la luptă. 7 Chiar și cocostârculIs. 1:3. își cunoaște vremea pe ceruri; turtureauaCânt. 2:12., rândunica și cocorul își păzesc vremea venirii lor, dar poporul MeuCap. 5:4,5. nu cunoaște Legea Domnului! 8 Cum puteți voi să ziceți: ‹Suntem înțelepți și LegeaRom. 2:17. Domnului este cu noi›? Cu adevărat, degeaba s-a pus la lucru pana mincinoasă a cărturarilor. 9 ÎnțelepțiiCap. 6:15. sunt dați de rușine, sunt uimiți, sunt prinși, căci au nesocotit Cuvântul Domnului, și ce înțelepciune au ei? 10 De aceea, pe nevesteleDeut. 28:30. Cap. 6:12.Amos 5:11.Ţef. 1:13. lor le voi da altora și ogoarele lor, altor stăpâni. Căci, de la cel mai mic până la cel mai mare, toți sunt lacomi de câștigIs. 56:11. Cap. 6:13. mârșav, de la proroc până la preot, toți înșală! 11 Leagă în chip ușuraticCap. 6:14. rana fiicei poporului Meu, zicând: ‹PaceEzec. 13:10.! Pace!› Și totuși pace nu este. 12 Vor fi dați de rușineCap. 3:3;6:15., căci săvârșesc astfel de urâciuni; nu roșesc și nu știu de rușine, de aceea vor cădea împreună cu cei ce cad și vor fi răsturnați când îi voi pedepsi», zice Domnul. 13 «Vreau să isprăvesc cu ei», zice Domnul. «Nu vor mai fi struguri în vieIs. 5:1.Ioel 1:7., nici smochine în smochinMat. 21:19.Luca 13:6. și frunzele se vor veșteji. Le voi da celor ce vor trece peste ele.»’" 14 „Pentru ce ședem jos? Strângeți-văCap. 4:5. și haidem în cetățile întărite, ca să pierim acolo! Căci Domnul Dumnezeul nostru ne sortește la moarte, ne dă să bem ape otrăviteCap. 9:15;23:15., pentru că am păcătuit împotriva Domnului. 15 AșteptamCap. 14:19. pacea, și nu vine nimic mai bun; o vreme de vindecare, și iată groaza! 16 Sforăitul cailor săi se aude dinspre DanCap. 4:15. și de vuietul nechezatului lorJud. 5:22. Cap. 47:3. se cutremură toată țara; vin, mănâncă țara și ce cuprinde ea, cetatea și pe cei ce o locuiesc." 17 „Căci iată că trimit între voi niște șerpi, niște basiliști, împotriva cărora nuPs. 58:4,5.Ecl. 10:11. este niciun descântec, și vă vor mușca", zice Domnul. 18 Aș vrea să-mi alin durerea, dar mă doare inima în mine. 19 Iată, strigătele fiicei poporului meu răsună dintr-o țarăIs. 39:3. depărtată: „Nu mai este Domnul în Sion? Nu mai este în ea împăratul ei?" – „Pentru ce M-au mâniatDeut. 32:21.Is. 1:4. ei cu chipurile lor cioplite, cu idoli străini?" – 20 „Secerișul a trecut, vara s-a isprăvit, și noi tot nu suntem mântuiți!" – 21 Sunt zdrobitCap. 4:19;9:1;14:17. de durerea fiicei poporului meu, mă doareIoel 2:6.Naum 2:10., m-apucă groaza. 22 Nu este niciun leac alinătorGen. 37:25;43:11. Cap. 46:11; 51:8. în Galaad? Nu este niciun doctor acolo? Pentru ce nu se face dar vindecarea fiicei poporului meu?