1 V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna. 2 I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim. 3 Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému. 4 Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položili se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol. 5 A bylo město obleženo až do jedenáctého léta krále Sedechiáše. 6 V kterémžto, měsíce čtvrtého, devátého dne téhož měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země. 7 I prolomeny jsou zdi městské, a všickni muži bojovní utekli, a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi, u zahrady královské, (Kaldejští pak leželi okolo města), a ušli cestou pouště. 8 I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho. 9 A tak javše krále, přivedli ho k králi Babylonskému do Ribla v zemi Emat, kdežto učinil o něm soud. 10 I zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy před očima jeho, ano i všecka knížata Judská zmordoval v Ribla. 11 Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými král Babylonský, dal jej dovésti do Babylona, a dal jej do vězení až do dne smrti jeho. 12 Potom měsíce pátého, desátého dne téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, kterýž sloužíval králi Babylonskému, do Jeruzaléma. 13 A zapálil dům Hospodinův, i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil ohněm. 14 Všecky také zdi Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři. 15 Přitom z chaterného lidu, totiž ostatek lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři. 16 Toliko něco chaterného lidu země zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči. 17 Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a odvezli všecku měď z nich do Babylona. 18 Též hrnce. lopaty a nástroje hudebné, a kotlíky a kadidlnice, i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali. 19 I medenice a nádoby k oharkům, s kotlíky a hrnci, a svícny, a kadidlnice a koflíky, a cožkoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři; 20 Sloupy dva, moře jedno, a volů dvanáct měděných, kteříž byli pod podstavky, jichž byl nadělal král Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob. 21 Nebo sloupů těch, osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, kterýž okolek měl dvanácti loktů, ztlouští pak čtyř prstů byl dutý. 22 A makovice na něm měděná, a makovice jedné výška pěti loket, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i sloup druhý s zrnatými jablky. 23 A bylo jablek zrnatých devadesát a šest po každé straně; všudy jablek zrnatých bylo po stu na mřežování vůkol. 24 Vzal také hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu. 25 A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a sedm mužů, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž nalezeni byli v městě. 26 Zjímav tedy je Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla. 27 I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své. 28 Tenť jest lid, kterýž zavedl Nabuchodonozor léta sedmého, Judských tři tisíce a třimecítma. 29 Léta osmnáctého Nabuchodonozora zavedl z Jeruzaléma duší osm set třidceti a dvě. 30 Léta třimecítmého Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, Judské, duší sedm set čtyřidceti a pět, všech duší čtyry tisíce a šest set. 31 Stalo se také třidcátého sedmého léta po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého pátého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře. 32 A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice králů, kteříž s ním byli v Babyloně. 33 Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři, a jídal chléb před ním vždycky, po všecky dny života svého. 34 Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále Babylonského, a to na každý den, až do dne smrti jeho, po všecky dny života jeho.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Împresurarea și luarea Ierusalimului
1 Zedechia avea douăzeci și unu2 Împ. 24:18. de ani când a ajuns împărat și a domnit unsprezece ani la Ierusalim. Mama sa se chema Hamutal, fiica lui Ieremia, din Libna. 2 El a făcut ce este rău înaintea Domnului, întocmai cum făcuse Ioiachim. 3 Și lucrul acesta s-a întâmplat din pricina mâniei Domnului împotriva Ierusalimului și împotriva lui Iuda, pe care voia să-i lepede de la Fața Lui. Și Zedechia s-a răsculat împotriva împăratului Babilonului. 4 În al nouălea an2 Împ. 25:1-27. Cap. 39:1.Zah. 8:19. al domniei lui Zedechia, în ziua a zecea a lunii a zecea, a venit Nebucadnețar, împăratul Babilonului, cu toată oștirea lui împotriva Ierusalimului; au tăbărât înaintea lui și au ridicat șanțuri de apărare de jur împrejurul lui. 5 Cetatea a stat împresurată până în anul al unsprezecelea al împăratului Zedechia. 6 În ziua a noua a lunii a patra, era mare foamete în cetate, așa că poporul țării nu mai avea pâine deloc. 7 Atunci s-a făcut o spărtură în cetate, și toți oamenii de război au fugit și au ieșit din cetate noaptea, pe drumul porții dintre cele două ziduri de lângă grădina împăratului, pe când înconjurau haldeenii cetatea. Fugarii au apucat pe drumul câmpiei. 8 Dar oastea haldeenilor a urmărit pe împărat și au ajuns pe Zedechia în câmpiile Ierihonului, după ce toată oștirea lui se risipise de la el. 9 Au pus mâna pe împăratCap. 32:4. și l-au dus la împăratul Babilonului la Ribla, în țara Hamatului, și el a rostit o hotărâre împotriva lui. 10 Împăratul Babilonului a pus să înjunghieEzec. 12:13. pe fiii lui Zedechia în fața lui; a pus să taie la Ribla și pe toate căpeteniile lui Iuda. 11 Apoi a pus să scoată ochii lui Zedechia și a pus să-l lege cu lanțuri de aramă. Apoi împăratul Babilonului l-a dus la Babilon și l-a ținut în temniță până în ziua morții lui. 12 În ziuaZah. 7:5;8:19. a zecea a lunii a cincea, în al nouăsprezecelea anVers. 29. al domniei lui Nebucadnețar, împăratul Babilonului, a venitCap. 39:9. la Ierusalim Nebuzaradan, căpetenia străjerilor, care era în slujba împăratului Babilonului. 13 El a ars Casa Domnului, casa împăratului și toate casele Ierusalimului; a dat foc tuturor caselor mai mari. 14 Toată oastea haldeenilor care era cu căpetenia străjerilor a dărâmat, de asemenea, toate zidurile dimprejurul Ierusalimului. 15 NebuzaradanCap. 39:9., căpetenia străjerilor, a luat prinși de război o parte din cei mai săraci din popor, pe aceia din popor care rămăseseră în cetate, pe cei ce se supuseseră împăratului Babilonului, cealaltă rămășiță a mulțimii. 16 Totuși Nebuzaradan, căpetenia străjerilor, a lăsat ca vieri și ca plugari pe unii din cei mai săraci din țară. 17 Haldeenii au sfărâmatCap. 27:19. stâlpii1 Împ. 7:15,23,27,50. de aramă care erau în Casa Domnului, temeliile, marea de aramă care era în Casa Domnului și toată arama lor au dus-o în Babilon. 18 Au luat oaleleExod 27:3.2 Împ. 25:14-16., lopețile, cuțitele, potirele, ceștile și toate uneltele de aramă cu care se făcea slujba. 19 Căpetenia străjerilor a mai luat și lighenele, tămâietoarele, potirele, cenușarele, sfeșnicele, ceștile și paharele, tot ce era de aur și ce era de argint. 20 Cei doi stâlpi, marea și cei doisprezece boi de aramă care slujeau drept temelie și pe care-i făcuse împăratul Solomon pentru Casa Domnului, toate aceste unelte de aramă1 Împ. 7:47. aveau o greutate care nu se putea cântări. 21 Înălțimea unuia din stâlpi1 Împ. 7:15.2 Împ. 25:17.2 Cron. 3:15. era de optsprezece coți și un fir de doisprezece coți îl cuprindea; era gol și gros de patru degete; 22 deasupra lui era un coperiș de aramă, și înălțimea unui coperiș era de cinci coți; împrejurul coperișului era o rețea și rodii, toate de aramă; tot așa era și al doilea stâlp și avea și el rodii. 23 Erau nouăzeci și șase de rodii de fiecare parte și toate rodiile1 Împ. 7:20. dimprejurul rețelei erau în număr de o sută. 24 Căpetenia2 Împ. 25:18. străjerilor a luat pe marele preot Seraia, peCap. 21:1;29:25. Țefania, al doilea preot, și pe cei trei ușieri. 25 Și din cetate a luat pe un famen care avea sub porunca lui pe oamenii de război, șapte oameni din cei ce făceau parte din sfetnicii împăratului și care au fost găsiți în cetate, apoi pe logofătul căpeteniei oștirii, care era însărcinat să scrie la oaste poporul din țară, și șaizeci de oameni din poporul țării, care se aflau în cetate. 26 Nebuzaradan, căpetenia străjerilor, i-a luat și i-a dus la împăratul Babilonului la Ribla. 27 Împăratul Babilonului i-a lovit și i-a omorât la Ribla, în țara Hamatului. Astfel a fost dus rob Iuda departe de țara lui. 28 Iată poporul2 Împ. 24:2. pe care l-a dus Nebucadnețar în robie: în al șaptelea2 Împ. 24:12. an – trei mii douăzeci și trei2 Împ. 24:14. de iudei; 29 în al optsprezecelea anVers. 12. Cap. 39:9. al lui Nebucadnețar, a luat din Ierusalim opt sute treizeci și doi de inși; 30 în al douăzeci și treilea an al lui Nebucadnețar, Nebuzaradan, căpetenia străjerilor, a luat șapte sute patruzeci și cinci de iudei; de toți: patru mii șase sute de inși. 31 În al treizeci și șaptelea2 Împ. 25:27-30. an al robiei lui Ioiachin, împăratul lui Iuda, în a douăzeci și cincea zi a lunii a douăsprezecea, Evil-Merodac, împăratul Babilonului, în anul întâiGen. 40:13,20. al domniei lui, a înălțat capul lui Ioiachin, împăratul lui Iuda, și l-a scos din temniță. 32 I-a vorbit cu bunătate și i-a așezat scaunul lui de domnie mai presus de scaunul de domnie al împăraților care erau cu el la Babilon. 33 A pus să-i schimbe hainele de temniță și Ioiachin a mâncat2 Sam. 9:13. totdeauna la masa împăratului în tot timpul vieții sale. 34 Împăratul Babilonului a purtat grijă necontenit de hrana lui zilnică, până în ziua morții lui, în tot timpul vieții sale.