1 (O cîntare. Un psalm al lui David.) Gata îmi este inima să cînte, Dumnezeule! Voi cînta, voi suna din instrumentele mele; aceasta este slava mea!

2 Deşteptaţi-vă, alăută şi arfă! Mă voi trezi în zori de zi.

3 Te voi lăuda printre popoare, Doamne, Te voi cînta printre neamuri.

4 Căci mare este bunătatea Ta şi se înalţă mai pe sus de ceruri, iar credincioşia Ta pînă la nori.

5 Înalţă-Te peste ceruri, Dumnezeule, şi fie slava Ta peste tot pămîntul!

6 Pentru ca prea iubiţii Tăi să fie izbăviţi, scapă-ne prin dreapta Ta, şi ascultă-ne!

7 Dumnezeu a vorbit în sfinţenia Lui: ,,Voi birui, voi împărţi Sihemul, voi măsura valea Sucot;

8 al Meu este Galaadul, al Meu Manase; Efraim este întăritura capului Meu, şi Iuda, toiagul Meu de cîrmuire;

9 Moab este ligheanul în care Mă spăl; Îmi arunc încălţămintea asupra Edomului; strig de bucurie asupra ţării Filistenilor!``

10 Cine mă va duce în cetatea întărită? Cine mă va duce la Edom?

11 Oare nu Tu, Dumnezeule, care ne-ai lepădat, şi care nu vrei să mai ieşi, Dumnezeule, cu oştirile noastre?

12 Dă-ne ajutor în necaz, căci zădarnic este ajutorul omului.

13 Cu Dumnezeu vom face mari isprăvi; El va zdrobi pe vrăjmaşii noştri.

1 Píseň a žalm Davidův.

2 Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

3 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

4 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

5 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

6 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

8 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

11 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

13 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. [ (Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše. ]