1 (Către mai marele cîntăreţilor. Se cîntă ca şi ,,Mori pentru fiul``. Un psalm al lui David.) Voi lăuda pe Domnul din toată inima mea, voi istorisi toate minunile Lui.
2 Voi face din Tine bucuria şi veselia mea, voi cînta Numele tău, Dumnezeule Prea Înalte,
3 pentrucă vrăjmaşii mei dau înapoi, se clatină, şi pier dinaintea Ta.
4 căci Tu îmi sprijineşti dreptatea şi pricina mea, şi stai pe scaunul Tău de domnie ca un judecător drept.
5 Tu pedepseşti neamurile, nimiceşti pe cel rău, le ştergi numele pentru totdeauna şi pe vecie.
6 S'au dus vrăjmaşii! N'au rămas din ei decît nişte dărîmături vecinice! Nişte cetăţi dărîmate de Tine! Li s'a şters pomenirea!
7 Ei s'au dus, dar Domnul împărăteşte în veac, şi Şi -a pregătit scaunul de domnie pentru judecată.
8 El judecă lumea cu dreptate, judecă popoarele cu nepărtinire.
9 Domnul este scăparea celui asuprit, scăpare la vreme de necaz.
10 Cei ce cunosc Numele Tău, se încred în Tine, căci Tu nu părăseşti pe cei ce Te caută, Doamne!
11 Cîntaţi Domnului, care împărăţeşte în Sion, vestiţi printre popoare isprăvile Lui!
12 Căci El răzbună sîngele vărsat, şi Îşi aduce aminte de cei nenorociţi, nu uită strigătele lor.
13 Ai milă de mine, Doamne! Vezi ticăloşia în care mă aduc vrăjmaşii mei, şi ridică-mă din porţile morţii,
14 ca să vestesc toate laudele Tale, în porţile fiicei Sionului, şi să mă bucur de mîntuirea Ta.
15 Neamurile cad în groapa pe care au făcut -o, şi li se prinde piciorul în laţul pe care l-au ascuns.
16 Domnul Se arată, face dreptate, şi prinde pe cel rău în lucrul mînilor lui. (Joc de instrumente. Oprire.)
17 Cei răi se întorc la locuinţa morţilor: toate neamurile cari uită pe Dumnezeu.
18 Căci cel nenorocit nu este uitat pe vecie, nădejdea celor sărmani nu piere pe vecie.
19 Scoală-Te, Doamne, ca să nu biruie omul; neamurile să fie judecate înaintea Ta!
20 Aruncă groaza în ei, Doamne, ca să ştie popoarele că nu sînt decît oameni! (Oprire.)
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův.
2 Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
3 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
4 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
5 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
6 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
7 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
8 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
9 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
10 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
11 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
12 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
13 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
14 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
15 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
16 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
17 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.
18 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.
19 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
20 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. [ (Psalms 9:21) Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah. ]