1 (O cîntare. Un psalm al fiilor lui Core.) Mare este Domnul şi lăudat de toţi, în cetatea Dumnezeului nostru, pe muntele Lui cel sfînt.

2 Frumoasă înalţime, bucuria întregului pămînt, este muntele Sionului; în partea de miazănoapte este cetatea Marelui Împărat.

3 Dumnezeu, în casele Lui împărăteşti, este cunoscut ca un turn de scăpare.

4 Căci iată că împăraţii se adunaseră: doar au trecut împreună,

5 au privit -o, au înlemnit, s'au temut, şi au luat -o la fugă.

6 I -a apucat un tremur acolo, ca durerea unei femei la facere.

7 Au fost izgoniţi de parcă ar fi fost luaţi de vîntul de răsărit, care sfărîmă corăbiile din Tarsis.

8 Întocmai cum auzisem spunîndu-se, aşa am văzut în cetatea Domnului oştirilor, în cetatea Dumnezeului nostru: Dumnezeu o va face să dăinuiască pe vecie. -

9 Dumnezeule, la bunătatea Ta ne gîndim, în mijlocul Templului Tău!

10 Ca şi Numele Tău, Dumnezeule, şi lauda Ta răsună pînă la marginile pămîntului; dreapta Ta este plină de îndurare.

11 Se bucură muntele Sionului, şi se veselesc fiicele lui Iuda de judecăţile Tale.

12 Străbateţi Sionul, şi ocoliţi -l, număraţi -i turnurile,

13 priviţi -i întăritura, şi cercetaţi -i palatele, ca să povestiţi celor ce vor veni după ei.

14 Iată, Dumnezeul acesta este Dumnezeul nostru în veci de veci; El va fi călăuza noastră pînă la moarte.

1 Píseň žalmu synů Chóre.

2 Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.

3 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.

4 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.

5 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,

6 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.

7 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.

8 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.

9 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.

10 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.

11 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.

12 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.

13 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.

14 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu, [ (Psalms 48:15) Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti. ]