1 (Un psalm al lui David, făcut cu prilejul fugii lui dinaintea fiului său Absalom.) Doamne, ce mulţi sînt vrăjmaşii mei! Ce mulţime se scoală împotriva mea!2 Cît de mulţi zic despre mine: ,,Nu mai este scăpare pentru el la Dumnezeu!`` -3 Dar, Tu, Domane, Tu eşti scutul meu, Tu eşti slava mea, şi Tu îmi înalţi capul!4 Eu strig cu glasul meu către Domnul, şi El îmi răspunde din muntele Lui cel sfînt.5 Mă culc, adorm, şi mă deştept iarăş, căci Domnul este sprijinul meu.6 Nu mă tem de zecile de mii de popoare, cari mă împresoară de toate părţile.7 Scoală-Te, Doamne! Scapă-mă, Dumnezeule! Căci Tu baţi peste obraz pe toţi vrăjmaşii mei, şi zdrobeşti dinţii celor răi.8 La Domnul este scăparea: binecuvîntarea Ta să fie peste poporul Tău.

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]