1 (Un psalm al lui David, făcut cu prilejul fugii lui dinaintea fiului său Absalom.) Doamne, ce mulţi sînt vrăjmaşii mei! Ce mulţime se scoală împotriva mea!

2 Cît de mulţi zic despre mine: ,,Nu mai este scăpare pentru el la Dumnezeu!`` -

3 Dar, Tu, Domane, Tu eşti scutul meu, Tu eşti slava mea, şi Tu îmi înalţi capul!

4 Eu strig cu glasul meu către Domnul, şi El îmi răspunde din muntele Lui cel sfînt.

5 Mă culc, adorm, şi mă deştept iarăş, căci Domnul este sprijinul meu.

6 Nu mă tem de zecile de mii de popoare, cari mă împresoară de toate părţile.

7 Scoală-Te, Doamne! Scapă-mă, Dumnezeule! Căci Tu baţi peste obraz pe toţi vrăjmaşii mei, şi zdrobeşti dinţii celor răi.

8 La Domnul este scăparea: binecuvîntarea Ta să fie peste poporul Tău.

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]