1 (Către mai marele cîntăreţilor. Un psalm al lui David.) Nebunul zice în inima lui: ,,Nu este Dumnezeu!`` S'au stricat oamenii, fac fapte urîte; nu este niciunul care să facă binele.

2 Domnul Se uită dela înălţimea cerurilor peste fiii oamenilor, să vadă de este vreunul care să aibă pricepere, şi care să caute pe Dumnezeu.

3 Dar toţi s'au rătăcit, toţi s'au dovedit nişte netrebnici; nu este nici unul care să facă binele, niciunul măcar.

4 Şi-au pierdut mintea toţi cei ce săvîrşesc fărădelegea, de mănîncă pe poporul Meu, cum mănîncă pînea, şi nu cheamă pe Domnul?

5 Ei vor tremura de spaimă, cînd Se va arăta Dumnezeu în mijlocul neamului neprihănit.

6 Rîdeţi voi de nădejdea celui nenorocit... dar scăparea lui este Domnul.

7 O! de ar porni din Sion izbăvirea lui Israel!...

1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.