1 (Un psalm al lui Asaf.) Dumnezeu stă în adunarea lui Dumnezeu; El judecă în mijlocul dumnezeilor.

2 -,,Pînă cînd veţi judeca strîmb, şi veţi căuta la faţa celor răi? -

3 Faceţi dreptate celui slab şi orfanului, daţi dreptate nenorocitului şi săracului,

4 Scăpaţi pe cel nevoiaş şi lipsit, izbăviţi -i din mîna celor răi.``

5 Dar ei nu vor să ştie de nimic, nu pricep'nimic, ci umblă în întunerec; de aceea se clatină toate temeliile pămîntului.

6 Eu am zis: ,,Sînteţi dumnezei, toţi sînteţi fii ai Celui Prea Înalt.``

7 Însă veţi muri ca nişte oameni, veţi cădea ca un domnitor oarecare.`` -

8 Scoală-Te, Dumnezeule, şi judecă pămîntul! Căci toate neamurile sînt ale Tale.

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.