1 (Către mai marele cîntăreţilor. Un psalm al lui David.) Ferice de cel ce îngrijeşte de cel sărac! Căci în ziua nenorocirii Domnul îl izbăveşte;

2 Domnul îl păzeşte şi -l ţine în viaţă. El este fericit pe pămînt, şi nu -l laşi la bunul plac al vrăjmaşilor lui.

3 Domnul îl sprijineşte, cînd este pe patul de suferinţă: îi uşurezi durerile în toate boalele lui.

4 Eu zic: ,,Doamne, ai milă de mine! Vindecă-mi sufletul! Căci am păcătuit împotriva Ta.``

5 Vrăjmaşii mei zic cu răutate despre mine: ,,Cînd va muri? Cînd îi va pieri numele?``

6 Dacă vine cineva să mă vadă, vorbeşte neadevăruri, strînge temeiuri ca să mă vorbească de rău; şi cînd pleacă, mă vorbeşte de rău pe afară.

7 Toţi vrăjmaşii mei şoptesc între ei împotriva mea, şi cred că nenorocirea mea îmi va aduce pieirea.

8 ,,Este atins rău de tot, -zic ei-iată -l culcat, n'are să se mai scoale!``

9 Chiar şi acela cu care trăiam în pace, în care îmi puneam încrederea şi care mînca din pînea mea, ridică şi el călcîiul împotriva mea.

10 Dar Tu, Doamne, ai milă de mine şi ridică-mă, ca să le răsplătesc cum li se cuvine.

11 Prin aceasta voi cunoaşte că mă iubeşti, dacă nu mă va birui vrăjmaşul meu.

12 Tu m'ai sprijinit, din pricina neprihănirii mele, şi m'ai aşezat pe vecie înaintea Ta.

13 Binecuvîntat să fie Domnul, Dumnezeul lui Israel, din vecinicie în vecinicie! Amin! Amin!

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

2 Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

3 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

4 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

5 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

6 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

7 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

8 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

9 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

12 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

13 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]