1 (O cîntare a lui David.) Păzeşte-mă, Dumnezeule, căci în Tine mă încred.

2 Eu zic Domnului: ,,Tu eşti Domnul meu, Tu eşti singura mea fericire!``

3 Sfinţii, cari sînt în ţară, oamenii evlavioşi, sînt toată plăcerea mea.

4 Idolii se înmulţesc, oamenii aleargă după dumnezei străini, dar eu n'aduc jertfele lor de sînge, şi nu pun numele lor pe buzele mele.

5 Domnul este partea mea de moştenire şi paharul meu, Tu îmi îndrepţi sorţul meu.

6 O moştenire plăcută mi -a căzut la sorţ, o frumoasă moşie mi -a fost dată.

7 Eu binecuvintez pe Domnul, care mă sfătuieşte, căci pînă şi noaptea îmi dă îndemnuri inima.

8 Am necurmat pe Domnul înaintea ochilor mei: cînd este El la dreapta mea, nu mă clatin.

9 De aceea inima mi se bucură, sufletul mi se veseleşte, şi trupul mi se odihneşte în linişte.

10 Căci nu vei lăsa sufletul meu în locuinţa morţilor, nu vei îngădui ca prea iubitul Tău să vadă putrezirea.

11 Îmi vei arăta cărarea vieţii; înaintea Feţei Tale sînt bucurii nespuse, şi desfătări vecinice în dreapta Ta.

1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.