1 Žalm Davidův k připomínání.2 Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.3 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.4 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.5 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.6 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.7 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.8 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.9 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.10 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.11 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.12 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.13 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.14 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;15 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.16 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.17 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,18 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.19 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.20 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.21 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.22 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]

1 No teu furor, Jeová, não me repreendas, Nem na tua cólera me castigues.2 Pois as tuas setas se cravam em mim, E a tua mão sobre mim se descarrega.3 Não há parte sã na minha carne por causa da tua indignação, Nada há são nos meus ossos por causa do meu pecado.4 Porquanto as minhas iniqüidades se elevam por cima da minha cabeça; Elas, como carga pesada, excedem as minhas forças.5 As minhas chagas tornam-se fétidas e purulentas, Por causa da minha loucura.6 Sinto-me acabrunhado e muito abatido, Ando de pranto durante o dia todo.7 Pois os meus lombos estão cheios de ardor, E não há parte sã na minha carne.8 Estou entorpecido e muito pisado, Dou rugidos por força do desassossego do meu coração.9 Senhor, diante de ti está todo o meu desejo, E o meu suspirar não te é oculto.10 Bate-me agitadamente o coração, falta-me a força; Quanto à luz dos meus olhos, essa já não está comigo.11 Os que me amam e os meus amigos arredam-se da minha praga; E os meus parentes ficam lá de longe.12 Armam-me laços os que buscam tirar-me a vida; Os que procuram fazer-me o mal, falam coisas perniciosas, E imaginam enganos durante o dia todo.13 Eu, porém, como um surdo, não ouço, E sou como um mudo que não abre a boca.14 Sou, de feito, como quem não ouve, E em cuja boca não há com que replicar.15 Pois por ti, Jeová, espero; Tu responderás, Senhor, Deus meu.16 Porque eu dizia: Não suceda que eles se regozijem sobre mim: Quando resvala o meu pé, eles se engrandecem contra mim.17 Pois eu estou prestes a tropeçar, E a minha dor está sempre diante de mim.18 Porquanto declararei a minha iniqüidade; Serei contristado por causa do meu pecado,19 Mas os meus inimigos são cheios de vida e são fortes, E muitos são os que sem causa me odeiam.20 Também os que tornam o mal pelo bem, São meus adversários, porque sigo o que é bom.21 Não me desampares, Jeová; Deus meu, não te apartes de mim.22 Apressa-te a me socorrer, Senhor, minha salvação.