1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi.2 Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.3 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.4 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.5 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?6 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.7 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.8 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.9 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.10 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.11 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.12 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.13 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?14 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.15 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,16 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.17 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.18 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,19 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme. [ (Psalms 80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. ]

1 Escuta, ó pastor de Israel; Tu, que conduzes a José como a um rebanho, Que estás entronizado sobre os querubins, resplandece.2 Diante de Efraim, de Benjamim e de Manassés, desperta o teu poder, E vem salvar-nos.3 Converte-nos, ó Deus; Faze resplandecer o teu rosto, e seremos salvos.4 Jeová, Deus dos exércitos, Até quando te mostrarás indignado contra a oração do teu povo?5 Tu os fizeste comer pão de lágrimas, E lhes deste a beber lágrimas em abundância.6 Fazes-nos servir de contendas aos nossos vizinhos, E os nossos inimigos riem-se à vontade.7 Converte-nos, Deus dos exércitos; Faze resplandecer o teu rosto, e seremos salvos.8 Trouxeste do Egito uma videira; Expeliste as nações, e a plantaste.9 Dispuseste o terreno diante dela; Ela deitou profundas raízes, e encheu a terra.10 Cobriram-se os montes com a sombra dela, E com os seus sarmentos os cedros de Deus.11 Ela estendeu os seus ramos até o mar, E os seus rebentos até o Rio.12 Por que lhe derrubaste as cercas, De sorte que a vindimam todos os que passam pelo caminho?13 O javali da selva a devasta, E os animais do campo dela se nutrem.14 Volta, te rogamos, ó Deus dos exércitos; Olha lá do céu, e vê e visita esta videira,15 Proteje o que a tua mão direita plantou, O bacelo que para ti robusteceste.16 Está queimada de fogo, está decepada; Eles perecem pelas repreensões do teu rosto.17 Seja o teu rosto sobre o varão da tua destra, Sobre o filho do homem que para ti robusteceste.18 Assim não nos apartaremos de ti; Vivifica-nos, e nós invocaremos o teu nome.19 Converte-nos, Jeová, Deus dos exércitos; Faze resplandecer o teu rosto, e seremos salvos.