Provérbios 24

1 Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,

2 neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.

3 Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;

4 kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.

5 Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.

6 Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.

7 Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.

8 Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

9 Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.

10 Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.

11 Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?

12 Řekneš-li: "My jsme to nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.

13 Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.

14 Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.

15 Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!

16 Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.

17 Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,

18 nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.

19 Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.

20 Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.

21 Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;

22 kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

23 I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.

24 Kdo řekne svévolníkovi: "Jsi spravedlivý", na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.

25 Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.

26 Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.

27 Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.

28 Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?

29 Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů".

30 Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,

31 a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.

32 Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:

33 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si

34 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.