1 The plans of the heart belong to man,
but the answer of the tongue is from Yahweh.
2 All the ways of a man are clean in his own eyes,
but Yahweh weighs the motives.
3 Commit your deeds to Yahweh,
and your plans shall succeed.
4 Yahweh has made everything for its own end—
yes, even the wicked for the day of evil.
5 Everyone who is proud in heart is an abomination to Yahweh;
they shall certainly not be unpunished.
6 By mercy and truth iniquity is atoned for.
By the fear of Yahweh men depart from evil.
7 When a man’s ways please Yahweh,
he makes even his enemies to be at peace with him.
8 Better is a little with righteousness,
than great revenues with injustice.
9 A man’s heart plans his course,
but Yahweh directs his steps.
10 Inspired judgments are on the lips of the king.
He shall not betray his mouth.
11 Honest balances and scales are Yahweh’s;
all the weights in the bag are his work.
12 It is an abomination for kings to do wrong,
for the throne is established by righteousness.
13 Righteous lips are the delight of kings.
They value one who speaks the truth.
14 The king’s wrath is a messenger of death,
but a wise man will pacify it.
15 In the light of the king’s face is life.
His favor is like a cloud of the spring rain.
16 How much better it is to get wisdom than gold!
Yes, to get understanding is to be chosen rather than silver.
17 The highway of the upright is to depart from evil.
He who keeps his way preserves his soul.
18 Pride goes before destruction,
and an arrogant spirit before a fall.
19 It is better to be of a lowly spirit with the poor,
than to divide the plunder with the proud.
20 He who heeds the Word finds prosperity.
Whoever trusts in Yahweh is blessed.
21 The wise in heart shall be called prudent.
Pleasantness of the lips promotes instruction.
22 Understanding is a fountain of life to one who has it,
but the punishment of fools is their folly.
23 The heart of the wise instructs his mouth,
and adds learning to his lips.
24 Pleasant words are a honeycomb,
sweet to the soul, and health to the bones.
25 There is a way which seems right to a man,
but in the end it leads to death.
26 The appetite of the laboring man labors for him,
for his mouth urges him on.
27 A worthless man devises mischief.
His speech is like a scorching fire.
28 A perverse man stirs up strife.
A whisperer separates close friends.
29 A man of violence entices his neighbor,
and leads him in a way that is not good.
30 One who winks his eyes to plot perversities,
one who compresses his lips, is bent on evil.
31 Gray hair is a crown of glory.
It is attained by a life of righteousness.
32 One who is slow to anger is better than the mighty;
one who rules his spirit, than he who takes a city.
33 The lot is cast into the lap,
but its every decision is from Yahweh.
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.