1 The words of king Lemuel—the revelation which his mother taught him:
2 "Oh, my son!
Oh, son of my womb!
Oh, son of my vows!
3 Don’t give your strength to women,
nor your ways to that which destroys kings.
4 It is not for kings, Lemuel,
it is not for kings to drink wine,
nor for princes to say, ‘Where is strong drink?’
5 lest they drink, and forget the law,
and pervert the justice due to anyone who is afflicted.
6 Give strong drink to him who is ready to perish,
and wine to the bitter in soul.
7 Let him drink, and forget his poverty,
and remember his misery no more.
8 Open your mouth for the mute,
in the cause of all who are left desolate.
9 Open your mouth, judge righteously,
and serve justice to the poor and needy."
10 Who can find a worthy woman?
For her value is far above rubies.
11 The heart of her husband trusts in her.
He shall have no lack of gain.
12 She does him good, and not harm,
all the days of her life.
13 She seeks wool and flax,
and works eagerly with her hands.
14 She is like the merchant ships.
She brings her bread from afar.
15 She rises also while it is yet night,
gives food to her household,
and portions for her servant girls.
16 She considers a field, and buys it.
With the fruit of her hands, she plants a vineyard.
17 She arms her waist with strength,
and makes her arms strong.
18 She perceives that her merchandise is profitable.
Her lamp doesn’t go out by night.
19 She lays her hands to the distaff,
and her hands hold the spindle.
20 She opens her arms to the poor;
yes, she extends her hands to the needy.
21 She is not afraid of the snow for her household,
for all her household are clothed with scarlet.
22 She makes for herself carpets of tapestry.
Her clothing is fine linen and purple.
23 Her husband is respected in the gates,
when he sits among the elders of the land.
24 She makes linen garments and sells them,
and delivers sashes to the merchant.
25 Strength and dignity are her clothing.
She laughs at the time to come.
26 She opens her mouth with wisdom.
Kind instruction is on her tongue.
27 She looks well to the ways of her household,
and doesn’t eat the bread of idleness.
28 Her children rise up and call her blessed.
Her husband also praises her:
29 "Many women do noble things,
but you excel them all."
30 Charm is deceitful, and beauty is vain;
but a woman who fears Yahweh, she shall be praised.
31 Give her of the fruit of her hands!
Let her works praise her in the gates!
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.