1 Don’t boast about tomorrow;

for you don’t know what a day may bring.

2 Let another man praise you,

and not your own mouth;

a stranger, and not your own lips.

3 A stone is heavy,

and sand is a burden;

but a fool’s provocation is heavier than both.

4 Wrath is cruel,

and anger is overwhelming;

but who is able to stand before jealousy?

5 Better is open rebuke

than hidden love.

6 The wounds of a friend are faithful,

although the kisses of an enemy are profuse.

7 A full soul loathes a honeycomb;

but to a hungry soul, every bitter thing is sweet.

8 As a bird that wanders from her nest,

so is a man who wanders from his home.

9 Perfume and incense bring joy to the heart;

so does earnest counsel from a man’s friend.

10 Don’t forsake your friend and your father’s friend.

Don’t go to your brother’s house in the day of your disaster.

A neighbor who is near is better than a distant brother.

11 Be wise, my son,

and bring joy to my heart,

then I can answer my tormentor.

12 A prudent man sees danger and takes refuge;

but the simple pass on, and suffer for it.

13 Take his garment when he puts up collateral for a stranger.

Hold it for a wayward woman!

14 He who blesses his neighbor with a loud voice early in the morning,

it will be taken as a curse by him.

15 A continual dropping on a rainy day

and a contentious wife are alike:

16 restraining her is like restraining the wind,

or like grasping oil in his right hand.

17 Iron sharpens iron;

so a man sharpens his friend’s countenance.

18 Whoever tends the fig tree shall eat its fruit.

He who looks after his master shall be honored.

19 Like water reflects a face,

so a man’s heart reflects the man.

20 Sheol and Abaddon are never satisfied;

and a man’s eyes are never satisfied.

21 The crucible is for silver,

and the furnace for gold;

but man is refined by his praise.

22 Though you grind a fool in a mortar with a pestle along with grain,

yet his foolishness will not be removed from him.

23 Know well the state of your flocks,

and pay attention to your herds,

24 for riches are not forever,

nor does the crown endure to all generations.

25 The hay is removed, and the new growth appears,

the grasses of the hills are gathered in.

26 The lambs are for your clothing,

and the goats are the price of a field.

27 There will be plenty of goats’ milk for your food,

for your family’s food,

and for the nourishment of your servant girls.

1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.

2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.

3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.

4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?

5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.

6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.

7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.

8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.

9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.

10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.

11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.

12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.

14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.

15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;

16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.

17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.

18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.

19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.

20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.

21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.

22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.

23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.

24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.

25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.

26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.

27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.