1 א הן-כל ראתה עיני שמעה אזני ותבן לה br
2 ב כדעתכם ידעתי גם-אני לא-נפל אנכי מכם br
3 ג אולם--אני אל-שדי אדבר והוכח אל-אל אחפץ br
4 ד ואולם אתם טפלי-שקר רפאי אלל כלכם br
5 ה מי-יתן החרש תחרישון ותהי לכם לחכמה br
6 ו שמעו-נא תוכחתי ורבות שפתי הקשיבו br
7 ז הלאל תדברו עולה ולו תדברו רמיה br
8 ח הפניו תשאון אם-לאל תריבון br
9 ט הטוב כי-יחקר אתכם אם-כהתל באנוש תהתלו בו br
10 י הוכח יוכיח אתכם-- אם-בסתר פנים תשאון br
11 יא הלא שאתו תבעת אתכם ופחדו יפל עליכם br
12 יב זכרניכם משלי-אפר לגבי-חמר גביכם br
13 יג החרישו ממני ואדברה-אני ויעבר עלי מה br
14 יד על-מה אשא בשרי בשני ונפשי אשים בכפי br
15 טו הן יקטלני לא (לו) איחל אך-דרכי אל-פניו אוכיח br
16 טז גם-הוא-לי לישועה כי-לא לפניו חנף יבוא br
17 יז שמעו שמוע מלתי ואחותי באזניכם br
18 יח הנה-נא ערכתי משפט ידעתי כי-אני אצדק br
19 יט מי-הוא יריב עמדי כי-עתה אחריש ואגוע br
20 כ אך-שתים אל-תעש עמדי אז מפניך לא אסתר br
21 כא כפך מעלי הרחק ואמתך אל-תבעתני br
22 כב וקרא ואנכי אענה או-אדבר והשיבני br
23 כג כמה לי עונות וחטאות-- פשעי וחטאתי הדיעני br
24 כד למה-פניך תסתיר ותחשבני לאויב לך br
25 כה העלה נדף תערוץ ואת-קש יבש תרדף br
26 כו כי-תכתב עלי מררות ותורישני עונות נעורי br
27 כז ותשם בסד רגלי-- ותשמור כל-ארחתי br על-שרשי רגלי תתחקה br
28 כח והוא כרקב יבלה כבגד אכלו עש
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.