1 א ויען איוב ויאמר br
2 ב עד-אנה תוגיון נפשי ותדכאונני במלים br
3 ג זה עשר פעמים תכלימוני לא-תבשו תהכרו-לי br
4 ד ואף-אמנם שגיתי אתי תלין משוגתי br
5 ה אם-אמנם עלי תגדילו ותוכיחו עלי חרפתי br
6 ו דעו-אפו כי-אלוה עותני ומצודו עלי הקיף br
7 ז הן אצעק חמס ולא אענה אשוע ואין משפט br
8 ח ארחי גדר ולא אעבור ועל נתיבותי חשך ישים br
9 ט כבודי מעלי הפשיט ויסר עטרת ראשי br
10 י יתצני סביב ואלך ויסע כעץ תקותי br
11 יא ויחר עלי אפו ויחשבני לו כצריו br
12 יב יחד יבאו גדודיו--ויסלו עלי דרכם ויחנו סביב לאהלי br
13 יג אחי מעלי הרחיק וידעי אך-זרו ממני br
14 יד חדלו קרובי ומידעי שכחוני br
15 טו גרי ביתי ואמהתי לזר תחשבני נכרי הייתי בעיניהם br
16 טז לעבדי קראתי ולא יענה במו-פי אתחנן-לו br
17 יז רוחי זרה לאשתי וחנתי לבני בטני br
18 יח גם-עוילים מאסו בי אקומה וידברו-בי br
19 יט תעבוני כל-מתי סודי וזה-אהבתי נהפכו-בי br
20 כ בעורי ובבשרי דבקה עצמי ואתמלטה בעור שני br
21 כא חנני חנני אתם רעי כי יד-אלוה נגעה בי br
22 כב למה תרדפני כמו-אל ומבשרי לא תשבעו br
23 כג מי-יתן אפו ויכתבון מלי מי-יתן בספר ויחקו br
24 כד בעט-ברזל ועפרת-- לעד בצור יחצבון br
25 כה ואני ידעתי גאלי חי ואחרון על-עפר יקום br
26 כו ואחר עורי נקפו-זאת ומבשרי אחזה אלוה br
27 כז אשר אני אחזה-לי--ועיני ראו ולא-זר כלו כליתי בחקי br
28 כח כי תאמרו מה-נרדף-לו ושרש דבר נמצא-בי br
29 כט גורו לכם מפני-חרב--כי-חמה עונות חרב למען תדעון שדין (שדון)
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.